Cesta do pravěku

Jistě znáte krásný dobrodružný film Bořivoje Zemana o partě chlapců, kteří se vydají proti proudu času do pravěku. Pravěk, to ale nejsou jen ještěři, pravěk je vlastně vše, o čem nejsou dobové písemné záznamy. Pravěk, nebo také prehistorie, je doba, ve které v dané lokalitě neexistovalo písmo a není tak historie zapsána. Zůstala zaznamenána jinými způsoby a její luštění je možná mnohem zajímavější než čtení kronik. Jsou oblasti, kde pravěk končí před mnoha tisíci lety, a jsou místa, kde trvá do středověku. My se dnes vydáme do pravěku ne zas až tak vzdáleného, jen do doby před zhruba čtyřmi až šesti tisíci let.

Stonehenge

První osídlení

Oblast dnešní Británie byla osídlena v několika vlnách. První obyvatelé byli lovci a sběrači, byli to nomádi, kteří se neustále přesouvali s cílem obstarat si potravu. Zajímavé je jistě i to, že přišli na dnešní ostrovy suchou nohou, Británie byla totiž spojena s kontinentální Evropou prostorem mezi Francií, Nizozemskem a Anglií, prostorem, kterému se říká Daggerland. Tato oblast byla postupně zaplavována mořem, jak se zdvihala hladina táním ledovců po poslední době ledové. Nejpozději kolem poloviny šestého tisíciletí před naším letopočtem byla Británie oddělena a stala se ostrovem. V té době přichází (nebo spíše připlouvají) do Británie další lidé, tentokrát ve větších počtech, jejichž genom ukazuje na spřízněnost s lidmi žijícími na Iberském poloostrově. Někdy bývají tyto kmeny označovány jako Iberské. A právě tyto kmeny, tito lidé, jsou pro nás nesmírně zajímaví.

Zhruba v průběhu pátého tisíciletí před naším letopočtem dochází na Britských ostrovech k velké změně ve způsobu života tamních obyvatel. V průběhu mnoha generací (uvádí se, že celý cyklus trval zhruba tisíc let) se z lovců stali farmáři. Lidé se začali usazovat, stavěli si první pevnější obydlí, stěhovali se za migrující zvěří na méně a méně různých míst a naopak se spíše více vázali k půdě a snažili se o domestikaci zvěře. Stavěli jakési obory pro vysokou zvěř, kde zabíjeli jen samce, přičemž samice a mláďata nechávali pro další reprodukci. Prvními skutečně domestikovanými zvířaty byl nakonec skot a prasata, ovšem z kontinentu se ještě před rokem 4 000 př. n. l. objevují ovce a kozy. Také jsou mýceny lesy, aby ustoupily raným farmám, kde se později pravděpodobně opět vlivem nově příchozích lidí z kontinentu začíná pěstovat pšenice a ječmen.

Všechny tyto změny vedly k tomu, že lidé již nemuseli denně vyrážet shánět potravu, ale věnovali se obdělávání půdy a chovu dobytka, což jim zaručilo (samozřejmě v rámci tehdejších podmínek) stabilní zásoby potravin. Řečeno dnešní terminologií a velmi zjednodušeně, zatímco lovci museli pracovat každý den v roce, novým farmářům stačilo pracovat tři dny v týdnu, aby se zabezpečili. Tím měli také více volného času, začínají se tvořit společenství, rodiny, vesnice a lidé více přemýšlí o tom, co bude po smrti. Začínají uctívat své mrtvé a stavět jim hrobky. Někdy kolem roku 4 000 př. n. l. začínají vznikat první megalitické stavby (mega - velký, lithos - kámen). Jedná se o hrobky, zprvu jednoduché, s protáhlým tvarem, později výrazně složitější a komplikovanější, o velké kruhové ohrady pro dobytek a dále o samostatně stojící kameny a později kamenné kruhy. Kolem let 3 300 - 2 700 př. n. l. vznikají hrobky s větší pohřební síní a s delší vstupní pasáží, které, stejně jako první kamenné kruhy, mají často funkci solárního kalendáře.

Kamenný kruh Drombeg, Irsko

Solární kalendáře

Co to je solární kalendář? Je to (alespoň v souvislosti s prehistorickými kulturami) stavba, která je postavena tak, že sluneční paprsky v daný okamžik v roce protínají pevně danou pozici např. stojících kamenů a dopadají na jedinečné a zřetelně identifikovatelné místo. Slunce během roku putuje po obloze a pokud jej pozorujeme vždy ze stejného místa, vychází i zapadá každý den na jiném místě na obzoru. Mezní body východu a západu slunce nastávají o zimním a letním slunovratu, pak se slunce začne zase vracet. Pokud dávní obyvatelé dokázali vypozorovat a později určit tyto body (a tím i věděli, že nastal nejdelší či nejkratší den v roce), mohli od nich snáze odvodit roční období migrace stěhovavé zvěře, období, kdy bylo vhodné začít se setbou, sklizní atd.

Staveb, které jsou solárními kalendáři, je na Britských ostrovech a v Irsku celá řada. Mezi nejzajímavější a nejznámější patří například Newgrange nebo Maeshowe. Obě tyto stavby jsou monumentální hrobky s velkou pohřební komorou a s dlouhou vstupní pasáží. Jsou to stavby, které jsou postaveny z mnoha desítek obrovských, mnohatunových kamenů, pečlivě poskládaných na sebe a k sobě tak, že tvoří pevnou chodbu a síň, které jsou dále zasypány stovkami tun zeminy a kamení. Tyto stavby existují zhruba pět tisíc let a stále plní svoji funkci. V Maeshowe na Orknejských ostrovech jsou dokonce umístěny kamery, které snímají to, jak se sluneční paprsky během roku dostávají hlouběji a hlouběji dovnitř hrobky, až při západu slunce o zimním slunovratu, na jediný krátký okamžik v celém roce, slunce osvítí vnitřek hrobky a zapadne za obzor. Pokud byste se chtěli podívat sami, zde je odkaz: http://www.maeshowe.co.uk Bohužel, četnost kvalitních záznamů odpovídá zimnímu počasí v severním Skotsku :)

Newgrange, Irsko

Hroby, hrobky, pohřebiště

Lidé, kteří měli na svědomí megality všech druhů, byli kdysi velmi aktivní. V celé Evropě je dnes známo přes 40 000 hrobek, většina z nich je na severozápadním okraji Evropy, od Španělska přes Bretaň a Britské ostrovy až po Skandinávii. Jen v Británii a Irsku je přes 1 300 dochovaných kamenných kruhů, více než 300 velkých komorových hrobů a tisíce dalších, méně významných prehistorických staveb. Archeologové a historici se domnívají, že to, co se do dnešních dnů dochovalo, je zhruba třetina z celkového počtu, který kdysi existoval. Je pochopitelné, že prozkoumáno bylo jen velmi málo ze všech dochovaných památek, většinou se jedná jen o ty nejvýznamnější nebo nejzajímavější. Mezi ně patří například kamenné kruhy Stonehenge, Avebury nebo Castlerigg, velké pohřební mohyly Newgrange, Knowth, Maeshowe, neolitická vesnice Skara Brae či některé komorové hroby jako například West Kennet Long Barrow a Wayland´s Smithy.

Skara Brae, Orknejské ostrovy

Metody a možnosti archeologie

Všude v Evropě a na Britských ostrovech zvlášť jsou dnes při poznávání historie používány nejmodernější technologie. Ve veřejnoprávní televizi BBC běžely v letech 1998-2004 série velice zajímavých historických dokumentů „Meet the Ancestors“, kde specialisté rekonstruovali tváře a postavy osob z jejich kosterních pozůstatků. Při průzkumech historické krajiny se používají nejen terénní práce, určování stáří nálezů radiokarbonovou metodou, ale nově i letecké snímkování, infračervené snímkování, fotogrammetrie a další. Důležitou součástí průzkumu historie je také porovnávání nálezů a jejich správné časové zařazení. To vše nám umožňuje vytvořit si přesnější a ucelený obrázek o tom, jak naši předkové žili. Například při zkoumání jednoho z jinak nejprozkoumanějších objektů, kamenného kruhu Stonehenge, bylo prokázáno, že vnitřní, tzv. sarsénový kruh byl vztyčen někdy mezi lety 2 400 – 2 200 př. n. l. Ze stejného časového období byly v blízkosti Stonehenge nalezeny kosterní pozůstatky různě postižených či deformovaných osob, z čehož se soudí, že jedna z možných funkcí Stonehenge mohla být nějaké místo, kde probíhalo léčení. Ovšem další obdobný kosterní nález byl datován do doby cca 7 000 let př. n. l. Znamená to, že lidé přicházeli na toto místo za nějakým konkrétním účelem čtyři tisíce let před stavbou prvního kamenného kruhu?

West Kennet Long Barrow, Anglie

Dnes, pokud máme k dispozici dostatek prostředků na kvalitní archeologický průzkum, umíme poměrně přesně a spolehlivě datovat stavbu těchto monumentů. Jakkoliv jsou některá místa již důkladně prozkoumána, stále nám chybí odpovědi na základní otázky: proč se takové stavby stavěly a k čemu sloužily? Tady se můžeme dohadovat a domýšlet se, jak blízko mohou naše pohledy skutečnosti být. S jistotou můžeme o některých říci, že to byly solární kalendáře. Hrobky sloužily k pohřbívání mrtvých. Ale byla to jejich jedná funkce? Nemohlo se jednat o místa setkávání? Kamenné kruhy jako svatyně? Místa oslav svátků jara? Trhy? Obřadní místa pro svatby? Místa léčení nemocných? Nebyly to přistávací dráhy pro mimozemské civilizace? Nejsou to jen zkamenělí obři? Většinu z těchto představ nedokážeme ani stoprocentně potvrdit, ani stoprocentně vyvrátit. Můžeme pokusně dokázat, jakým způsobem mohly být tyto stavby stavěny, ale neumíme dokázat, že to tak skutečně bylo. Opět na BBC probíhal výzkum s účastí dobrovolníků a bylo experimentálně ukázáno, jakým způsobem mohly být taženy největší kameny pro stavbu Stonehenge ze vzdálenosti mnoha set kilometrů. Ale bylo to tak skutečně?

Stonehenge, Anglie

Asi největší záhadou zůstává to, proč byly velkolepé stavby stavěny. Desítky tisíc hodin práce, projekty, které přesahovaly desítky generací. Jak se tehdejší lidé dorozumívali, jak plánovali tyto stavby? Jak vysvětlovali svým potomkům, jak bude stavba vypadat? Co je třeba udělat, co připravit, jak vše koordinovat? Na stavbách muselo v určité fázi pracovat několik stovek mužů, kteří museli být nahrazeni na svých farmách a v zemědělství. Je například archeologicky dokázáno, že během stavby Stonehenge, nebo alespoň během některých fází, existovalo velmi silné osídlení v nedaleké oblasti Durrington Wall. Několik tisíc obyvatel se přímo či nepřímo podílelo nejen na stavbě samotné, ale pravděpodobně i na obřadech, ke kterým bylo Stonehenge využíváno.

Konec doby stavitelů

Éra budování megalitických staveb v Británii pozvolna končí s rozšířením znalosti zpracování kovů a výroby bronzu. Doba bronzová se datuje zhruba do let 2 200 – 750 př. n. l. a částečně se kryje s dobou kultury Zvoncových pohárů, která se z kontinentální Evropy šíří do celé Británie. Přestože se ještě ve druhém tisíciletí př. n. l. staví mohylové hroby, rozšiřuje se stále více a více metoda pohřbu žehem a ta zřejmě souvisí se změnou pohledu tehdejších lidí na to, jak se zachází s mrtvými předky, a postupně se zřejmě opouští rituály a zvyky související s megalitickými stavbami. Dá se zjednodušeně říci, že kolem r. 1 500 př. n. l. se přestávají stavět megalitické stavby a postupně se i přestávají používat.

Ring of Brodgar, Orknejské ostrovy

Dnes je velmi těžké vžít se do myšlení tehdejších lidí, představit si proč a jak tyto megalitické stavby budovali. Co ale můžeme, je tyto památky obdivovat a vzdát hold jejich stavitelům. Mnoho z těchto monumentů najdete v našich programech školních zájezdů. Namátkou - Londýn a Stonehenge, Magická Anglie, Cornwall, Lake District, Irsko aj. Pokud byste chtěli navštívit některé z nich, neváhejte a kontaktujte nás, rádi Vám poradíme. V některém z dalších článků se budeme věnovat i některým z těchto staveb podrobněji.

Na cestách za poznáním se na Vás těší
cestovní kancelář PRO TRAVEL - specialista na školní zájezdy

Autor: Richard Melichar, 9.1.2019

Líbil se Vám článek? Rádi Vás budeme informovat o dalších.