Brexit

Asi se nenajde nikdo, kdo toto podivné slovo ještě nikdy neslyšel. Podivná, marná a často zmatená jednání o něm se s větší či menší intenzitou prolínají každodenními zprávami už pár let a jejich délka se stala terčem mnoha vtípků.

Vzniklo složením anglických výrazů Britain a exit a neznamená nic jiného než ukončení členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Evropské unii.

I když znamená mnoho dalšího…

Zásadním způsobem rozděluje britskou veřejnost, jeho příznivci se staví do role trpitelem pod jhem Evropské unie, přičemž ti nejradikálnější ji připodobňují k Hitlerově třetí říši.

Ještě dávno před brexitem…

Než se ale podíváme na to, proč k brexitu vlastně došlo a co nám přinese, je nutné trošku nakouknout do dějin. Vrátit se tak musíme do doby, kdy Evropská unie ještě neexistovala, ale Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko spolu 25. března 1957 uzavřely v rámci Římských dohod smlouvu o Evropském hospodářském společenství. To znamenalo, že se rozhodly spolu těsněji spolupracovat a provázat své ekonomiky.

8. srpna 1961 podalo Spojené království přihlášku do této organizace. Francouzský prezident Charles de Gaulle však využil svého práva veta a vstup odmítl. O tři roky později to ostrovní království zkusilo znovu, ale se stejným výsledkem.

V roce 1965 se sloučily tři organizace, a to EUROATOM, ESUO a EHS, pod Evropská společenství, která se roku 1993 přeměnila Maastrichtskou dohodou v Evropskou unii.

Britové si počkali na dobu, kdy de Gaulle do toho už nebude mít co mluvit (roku 1970 zemřel) a přihlášku podali znovu. A tentokrát uspěli.

1. ledna 1973 tak Spojené království slavnostně vstupuje do předchůdce Evropské unie. A přicházejí problémy.

Vstoupili jsme, ale…

V podstatě ihned britští labouristé začínají organizovat referendum o členství. Koná se 5. června 1975 a 67,2 % Britů se rozhodne zůstat v organizaci, do níž tak urputně vstupovali.
A tímto ten podivný kolotoč začíná.

V červnu 1984 si Britové vyjednají tzv. britský rabat, tedy snížení příspěvku do společného rozpočtu Evropského společenství. Na jednání ve Fontainebleau si prosadí, že se jim jako jediným z velkých přispěvatelů EU vrací 66 % toho, co do unie vloží.

Když se Evropské společenství mění roku 1993 na Evropskou unii, království si opět vymíní výjimky. Třeba v podobě vlastní měny. Nebo tzv. pop-out, které jí umožňují nebýt členy Schengenského prostoru, nepodepsat Chartu EU (především proto, že britské zákony neumožňují stávky nespokojených pracujících) či výjimky ze společné vízové, azylové a přistěhovalecké politiky.

Přestože podobných ústupků se najde v historii Evropské unie více, sílí v 90. letech 20. století hlasy o opuštění organizace, která Británii dle názoru mnohých tak strašně ubližuje. Na této vlně se nese i kampaň konzervativců před parlamentními volbami roku 2015. David Cameron dokonce slíbí, že jestliže se stane premiérem, vyhlásí referendum o opuštění či setrvání.

A tím sám sebe uvrhne do pasti a rozpoutá obrovské rozdělení společnosti.

Ač sám oficiálně podporuje členství, vyhlašuje na 23. června 2016 referendum, jehož výsledky mnohé zaskočí. 51,9 % Britů volí LEAVE! Tedy odchod z Evropské unie. A protože referendum nemá právní váhu, potvrzuje tuto volbu ještě britský parlament.





A tak nezbývá než spustit nikdy dosud nevyzkoušený a Brity ještě dlouho nepromyšlený mechanismus odchodu země z evropské sedmadvacítky.

Necelý měsíc po referendu David Cameron rezignuje a do čela vlády nastoupí Theresa Mayová. Ta na svá bedra bere nelehký úkol provést zemi mezi Skyllou a Charybdou. Ty zosobňují na jedné straně daná pravidla Evropské unie a na druhé britská vláda a parlament, který mnohokrát během následujících jednáních řekne rozhodné ne všemu, co dosud bylo schváleno.

Ale to ještě ambiciózní premiérka netuší, a tak 2. října 2016 hrdě oznamuje datum zahájení formálního procesu vyjednávání na konec března 2017.

Jak z toho ven?

50. článek Lisabonské smlouvy o odstoupení byl aktivován 29. března 2017 a na jeho základě mělo začít dvouleté vyjednávání o ukončení členství v unii.

Následující měsíce se pak ve Spojeném království nesly v přetahování mezi vládou a parlamentem a ujasňováním si, co ono magické LEAVE vlastně znamená. V lednu 2019 parlament zamítl skoro dva roky projednávanou smlouvu a o dva měsíce později odmítl i všech osm nově předložených variant budoucího uspořádání.

Začínalo být jasné, že dohoda se tak brzy neobjeví, a nové datum odchodu Spojeného království z Evropské unie bylo stanoveno na 31. října 2019.

V červnu 2019 však nastupuje další, v pořadí již třetí brexitový premiér Boris Johnson a jednání získávají zcela novou rétoriku.

Tento nepřehlédnutelný muž, celým jménem Alexander Boris de Pfeffel Johnson, se narodil roku 1964 v New Yorku, a tak se kromě britského pasu může pyšnit i americkým. Část dětství prožil v Bruselu, kde jeho otec pracoval pro Evropskou komisi, ale v jedenácti letech spolu se svými sourozenci nastoupil do anglické internátní školy Ashdown House. Po studiích v Etonu učil rok v Austrálii angličtinu a poté nastoupil na oxfordskou univerzitu, kde se také seznámil se svou první ženou.

Pracoval jako žurnalista pro The Times a The Daily Telegraph a bez zajímavosti není ani fakt, že o první místo přišel poté, co si v publikovaném textu vymyslel citaci.

Jeho politická kariéra je spjatá s konzervativní stranou, již v letech 2001 až 2008 zastupoval v dolní komoře parlamentu, a poté se stal starostou Londýna.

Ale zpět k brexitu

31. ledna 2020 po třech odložených odchodech konečně s pompou opouští Spojené království tolik nenáviděnou organizaci, ovšem bez konkrétních dohod. Tzv. přechodné období končí dořešením závazků k Evropské unii a obchodní dohodou, která vstupuje v platnost 2. ledna 2021, i když platí provizorně do 28. února stejného roku, kdy ji – snad – schválí Evropský parlament.





Jaké jsou tedy výsledky dohod?

Pro většinu z nás zůstávají brexitové dohody jen informací na předních stránkách novin a zatím máme dojem, že se nás vlastně tak moc netýkají.

Spojené království a Evropské unie se dohodly, že dovoz i vývoz zboží bude dál oboustranně fungovat bez cel i kvót, i když firmy čeká vyplňování mnohem většího objemu formulářů a připravit se musí i na kontroly na hranicích. Navíc se mění i pravidla pro odvádění DPH, na což mnohé internetové obchody již reagovaly rozhodnutím nezasílat své zboží na ostrov.

Volný obchod bude pokračovat i v oblasti zemědělství, i když se vývozci musí připravit na zvýšený objem byrokracie.

Problém nastává v oblasti služeb, které vytváří 80 % britské ekonomiky, neboť dochází ke zrušení vzájemnému uznávání profesní kvalifikace. Takže začít pracovat např. jako zdravotní sestra či lékař ve Spojeném království bude mnohem složitější.

Po většinu času jednání byla zásadní otázka rybolovu. Tento prubířský kámen dohod má však pro Británii spíše symbolický význam, neboť rybolov tvoří jen 0,1 % HDP země. Dlouhodobě většina ryb, které se na ostrově jedí, je paradoxně importovaná. Dováží se sem např. 83 % tresek obecných, které jsou základem tradičního fish & chips. Naopak vývoz je spojený se sledi, z nichž 93 % se vyváží do Norska a Nizozemska.

Po složitých jednáních v této oblasti se strany dohodly, že rybáři Evropské unie budou moci i nadále lovit v britských vodách a po dobu pěti a půl roku se musí vzdát jedné čtvrtiny svých dosavadních úlovků v tomto teritoriu. A pak se uvidí.

Další stále omílané téma byly pravidla hospodářské soutěže, neboť existují obavy, že podnikatelé na jedné straně budou mít výhody (např. ve státních dotacích či nižších daních). Výsledná dohoda je opět šalamounská: Spojené království si může určovat svá vlastní pravidla v oblastech, jako jsou např. práva zaměstnanců či ochrana životního prostředí, ale když se to druhé straně bude zdát příliš, může zavést cla.

K velkým britským ztrátám patří konec členství v Europolu, v důsledku čehož ztrácí přístup k evropským bezpečnostním databázím. Dohodnuto ale je, že Evropané jim ho za určitých podmínek mohou jednorázově umožnit.

Brexit patrně hodně zkomplikuje i situaci studentů. Spojené království se totiž nebude nadále účastnit výměnného programu Erasmus. Výjimku má Severní Irsko, jehož členství v Erasmu bude platit Irská republika.

Mimochodem, Severní Irsko se z monarchie vyčleňuje i v dalších oblastech. Hraniční kontroly nebudou prováděny na pozemních hranicích s Irskem, ale v Irském moři. Mnozí se domnívají, že díky faktu, že Severní Irsko zůstává v regulační zóně Evropské unie, se brzy odchýlí od zbytku země a stoupnou opětovné snahy o sjednocení irského ostrova.

Britové se budou muset potýkat i se snahami Skotů o nezávislost, neboť tato část království většinově volila pro setrvání v Evropské unii. Už teď skotská vláda volá po náhradě ztrát spojených s ochodem.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nicméně označila dohodu za dobrou, spravedlivou a vyváženou a Boris Johnson považuje den podpisu smlouvy za úžasný okamžik, kdy Spojené království konečně získalo kontrolu zpět nad svým osudem.

O poznání méně jsou nadšení britští rybáři, kteří v důsledku zpoždění dodávek kvůli byrokratickým opatřením přicházejí o obchody za tisíce liber, čeští zákazníci britského řetězce Marks & Spencer, který uzavírá své pobočky v Evropské unii, ale i třeba mnozí Skotové, jejichž premiérka Nicola Sturgeonová už vzkázala na svém twitterovém účtu Evropě: „Skotsko bude brzy zpět!“ A Borise Johnsona patrně nenadchla ani deklarovaná snaha jeho otce získat francouzské občanství, neboť dle svého prohlášení on bude vždycky Evropanem.

Na co se připravit při cestě do Spojeného království?

Od 1. ledna 2021 platí nová pravidla i pro cestování, pobyt, práci a studium občanů Evropské unie ve Spojeném království, neboť se z nás staly tzv. třetí země.

V médiích bylo už možné zaznamenat první problémy lidí, překračujících hranice. Snad každý slyšel o skupině Britů, kteří přiletěli do Amsterdamu, ale byli vráceni zpět, protože v době covidových opatření není pro příslušníky třetích zemí dostatečným důvodem ke vstupu turistika. Potíže zažili i britští řidiči kamionů, jimž na hranicích zabavovali svačiny se sýrem či šunkou, neboť mléčné a masné výrobky potřebují speciální osvědčení.

Do Spojeného království se i nadále můžete vydat bez vízových povinností, ale může to být jen za přesně vymezeným účelem. Tím je návštěva rodiny či přátel, dovolená, krátkodobý studijní kurz, obchodně zaměřené aktivity a sportovní a kulturní akce. Musíte mít u sebe pas, který je platný po celou dobu vašeho pobytu v zemi. Na občanský průkaz lze na ostrov cestovat jen do 1. října 2021, poté tuto možnost budou moci využívat jen ti, kteří mají status starousedlíka.

Během pobytu však nesmíte pracovat, uzavřít svatbu ani využívat sociální a zdravotní benefity.
Navíc byste se měli připravit na fakt, že při vstupní kontrole po vás budou požadovat potvrzení, že sem přijíždíte jako turista, máte dost peněz na celý pobyt, máte zajištěné ubytování, dostatek financí na zpáteční cestu, případně letenku či jízdenku a že na konci své návštěvy Spojené království opustíte. Nově je nutné si zařídit i cestovní pojištění s platností mimo Evropskou unii. Stále je však platný Evropský průkaz zdravotního pojištění, tedy v případě problémů vám budou poskytnuty zdravotní služby v rozsahu nezbytného léčení. Nadále platí i evropský řidičský průkaz.

Lze očekávat, že stejně jako v minulosti, kdy Spojené království sice již bylo členem Evropské unie, ale nebyla jím ještě Česká republika, bude na turisty cestující s cestovní kanceláří, která zajišťuje ubytování, program i doprovod, pohlíženo s jistou benevolencí. Přeci jen turistický ruch je pro Británii značným zdrojem příjmů, již nyní je podíl turistického ruchu na HDP spojeného království téměř 10 %, přičemž přínos je každoročně více než 200 miliard liber.

Reálné důsledky brexitu dnes můžeme jen odhadovat. Je jisté, že brexit s sebou přinese mnoho těžkostí a překážek, a bude záležet na obou stranách, jak se s nimi vypořádají. Nezbývá než doufat, že je překonáme jako přátelé, jimiž jsme ještě před pár měsíci byli.

Na cestách za poznáním se na Vás těší
cestovní kancelář PRO TRAVEL - specialista na školní zájezdy

Vloženo: 29.1.2021

Líbil se Vám článek? Rádi Vás budeme informovat o dalších.