Evropské monarchie

Alžbětu II., prince Charlese a Williama zná snad každý. Britská královská rodina plní stránky i českých novin i bulvárních stránek poměrně často. Ale v Evropě je monarchií mnohem více. A to celkem třináct! Tak schválně, zvládnete je všechny vyjmenovat?

Maltézští rytíři

Asi nejméně známou monarchií je Suverénní vojenský hospitální řád svatého Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a Maltě. Že jste o něm nikdy neslyšeli? Ale určitě ano! Jen pod jiným názvem. V dějinách jej můžeme nalézt jako Johanity, Řád hospitality svatého Jana, Řád špitálníků, Řád rhodských rytířů či jako maltézské rytíře.

Jeho historie sahá až do roku 1050, kdy italští kupci v Jeruzalémě založili špitál svatého Jana Slitovníka. Ten původně spravovali benediktini, až 15. února 1113 vyhlásil papež Paschalis II. nový církevní řád, jehož členové se usazovali po celé Evropě. Mnohé střety je přinutili přeměnit se ve vojenské duchovní společenství, v němž se postupně vytvořily třídy kněží, ošetřovatelů a bojovníků.

Jedná se tedy o mezinárodní právní subjekt, jehož historická kontinuita nebyla nikdy přerušena a naopak jeho suverenita byla v dějinách několikrát potvrzena jak císařem, tak papežem. Od roku 1834 má svá dvě sídla v Římě.

Vatikán

Tuhle monarchii, přestože je dle velikosti opravdu maličká, znají naopak úplně všichni.

Protože Johanité nejsou spojení s konkrétním územím, nejmenším státem na světě je Městský stát Vatikán. Jeho území o rozloze 44 ha obklopuje ze všech stran Řím. Zahrnuje baziliku svatého Petra, Svatopetrské náměstí, Apoštolský palác a Vatikánské zahrady s muzei a okolními budovami, jež doplňují ještě exteritoriální území, tvořené papežskými bazilikami a papežským letním sídlem.

Vládcem je doživotně zvolený papež a všichni představitelé vysokých funkci jsou katoličtí duchovní, pocházející z různých zemí. Žije tu osm stovek občanů, kteří povětšinou mají funkci diplomatů, kardinálů či úředníků, a opomenout nelze ani sto jedna členů švýcarské gardy. Jedná se o teokratickou volenou monarchii, tedy zřízení, v němž vládnou církevní hodnostáři, a je jedinou absolutní monarchií v Evropě. Papeže volí kardinálové (ale jen ti mladší osmdesáti let) na tzv. konkláve. Zda dospěli k rozhodnutí, je možné vyčíst z kouře z pálených hlasovacích lístků, přičemž ke zvolení nového papeže je nutná dvoutřetinová většina.

Předchůdce dnešního Vatikánu Papežský stát vznikl na Apeninském poloostrově v 8. století na základě tzv. Pipinovy dotace. Roku 1860 byl začleněn do Itálie, ale 11. února 1929 mu Lateránské smlouvy vrátily suverenity.

Vatikán není členem OSN ani EU, ale díky měnové unii s Itálií tu platí euro a zároveň může razit své vlastní euromince.

Monako

Na druhém místě malých zemí Evropy se umístilo Monako. Městský stát na středozemním pobřeží odvíjí historii rodiny svých monarchů od ne zrovna morální události.

Dle legendy totiž jedné deštivé zimní noci roku 1297 zaklepal na vrata místní pevnosti promáčený poutník. Strážnému se ho zželelo, otevřel bránu a v té chvíli ze křoví vyskočili ozbrojenci, vtrhli do pevnosti, pobili, koho potkali, a usadili se tu. A tak tady začal vládnout rod Grimaldiů. Sochu onoho „poutníka” Françoise je možné si prohlédnout před palácem.

Právě z rodu Grimaldiů pochází úspěšní vládcové, kteří svou zemi proměnili v cíl milovníků hazardu (kasino ve čtvrti Monte Carlo zná snad každý) a poté v daňový ráj s druhou největší hustotou obyvatelstva na světě. Věřili byste, že na kilometru čtverečním může žít v průměru přes devatenáct tisíc osob? Za pozornost stojí i fakt, že více než třetina obyvatel tohoto státu jsou milionáři. Není tak divu, že za jeden metr čtvereční bytu tu zaplatí více než milion korun, přičemž ceny v „lepších” čtvrtích dosahují i dvojnásobku.

Andorra

Zmiňujeme-li menší evropské monarchie, neměli bychom opomenout ani Andorru, která má od roku 1993 status parlamentní demokracie.

Vládne zde jako v jediné zemi na světě diumvirát, tedy spoluknížectví, tvořené doživotně jmenovaným biskupem Urgelské diecézie (to je ve Španělsku) a francouzským prezidentem. Politická rozhodnutí navíc přináleží jen parlamentu.

Šestnáctá nejmenší země na světě je jakoby ztracená mezi Španělskem a Francií, ale vrcholky Pyrenejí, z nichž nejvyšší dosahuje 2 946 m n. m., jí dodávají na důležitosti i kráse. Vždyť průměrná nadmořská výška tu činí 1 996 m n. m. Území o rozloze 468 km² je rozděleno na sedm farností. Andorra není členem EU, ale má s ní dohodu o bezcelním obchodu. Proto je oblíbeným nákupním cílem především Francouzů z pohraničí, ale i lyžařů a turistů, kteří zde po sportovních aktivitách rádi utrácejí.

Lucembursko

O moc větší není ani Lucembursko.

Toto nevelké vévodství hraje významnou roli na mezinárodním poli – patří i k zakládajícím členům OECD, NATO i EU a z hlediska HDP na osobu zabírá první příčku na světě. A mimochodem, víte, že vesnička Schengen, která dala jméno Schengenskému prostoru, leží právě v této zemi?

Členové rodu Lucemburků se objevovali na politické scéně Evropy i v minulosti, např. na český trůn dosedli roku 1310 poté, co se Jan Lucemburský oženil s Eliškou Přemyslovnou.
Dějiny Lucemburska jsou poměrně spletité. Roku 1388 připadlo Joštu Moravskému a o něco později brabantskému a limburskému vévodovi Antonínovi. Jeho žena jej prodala Burgundskému vévodství a roku 1477 připadlo Habsburkům. Těm patřilo až do konce 18. století, kdy se stalo součástí Francie.

Za rok vzniku země je považován rok 1815, kdy na Vídeňském kongresu získala nezávislost a byla povýšena na velkovévodství. Zpočátku sice stát fungoval společně v personální unii s Nizozemskem, ale na konci 19. století tu začala vládnout jejich vlastní dynastie.

Od roku 1868 je Lucembursko dle ústavy dědičnou konstituční monarchií, v jejímž čele stojí velkovévoda. Jeho pravomoci jsou omezeny jednokomorovým parlamentem s šedesáti poslanci a jako poradní orgán slouží státní rada s jednadvaceti členy, jmenovanými na doživotí.

Současný velkokníže Jindřich I. nastoupil na trůn roku 2000 po abdikaci svého otce Jeana.

Lichtenštejnsko

Ani další malinkatá evropská monarchie nepatří k ekonomickým outsiderům.

Necelým čtyřiceti tisícům obyvatel monarchie o rozloze 160 km² vládne kníže. Hlavní město této hornaté země, která jako jediná spadá svou rozlohou celá do Alp, dodnes nemá městská práva.

Pro nás Čechy je poměrně důležitá skutečnost, že lichtenštejnskému vládnoucímu rodu patřily i rozsáhlé pozemky v Rakousku, ale i ve Štýrsku a na jižní Moravě. Jeho příslušníci je získali za věrné služby od Habsburků, přičemž téměř polovina jejich vlastnictví pochází z konfiskací po Bílé hoře.

Knížectví samotné vzniklo roku 1719 spojením panství Schellenberg a Vaduz, ale na svém hradě, tyčícím se nad hlavním městem, sídlí místní knížata až od roku 1938.

Obyvatelé země jsou s formou této vlády spokojeni. Dokládá to i skutečnost, že roku 2003 byly v referendu navýšeny vládcovy pravomoci.

Současný panovník Hans Adam II. vládne od roku 1989 a dle časopisu Forbes je nejbohatším evropským panovníkem. Je autorem knihy Stát ve třetím tisíciletí, která ukazuje jako východisko z problémů změny, jež on sám ve svém knížectví zavedl.

Nizozemské království

Do Nizozemského království patří kromě evropského Nizozemska a Karibského Nizozemska i tři ostrovní země, a to Aruba, Curaçao a Svatý Martin.

Svůj původ má v Republice spojených provincií, která existovala v letech 1581 až 1795. Po dvacetileté francouzské nadvládě pak vzniklo 8. března 1815 Nizozemské království, do nějž patřila také Belgie a Lucembursko, jež se však ještě během 19. století osamostatnily.

Vládnoucím rodem je dynastie Oranžsko-Nasavských. Po dlouhém panování tří oblíbených královen nastoupil roku 2013 na trůn král Vilém Alexandr. V den jeho narozenin, 27. dubna, se v celé zemi slaví Koningsdag, tedy Den krále. V tento státní svátek se města i vesnice rozzáří oranžovou barvou a lidé společně v ulicích slaví.

Všem Nizozemcům už je jasné, že příští panovnicí bude opět žena. Král má totiž se svou manželkou, Argentinkou Máximou tři dcery. Nejstarší z nich, korunní princezna Catharina-Amalie, bydlí se svými rodiči ve Villa Eikenhorst nedaleko města den Haag. Až roku 2021 dosáhne plnoletosti, získá státní apanáž, která měsíčně dosahuje téměř sedmi milionů korun, jež jí už roku 2017 schválil nizozemský parlament.

Belgie

Republikou není ani poslední člen Beneluxu. Belgické království je konstituční monarchií, o jejíchž panovnících každý ví snad jen fakt, že král Badouin I. abdikoval na čtyřiačtyřicet hodin, když nemohl z důvodu svého svědomí podepsat zákon o potratech.

Belgie patří k těm mladším monarchiím v Evropě. Vznikla roku 1830 poté, co se oddělila od Nizozemí.

Vyznat se však v jejím uspořádání je poměrně složité, neboť tu funguje hned šest parlamentů. Jedná se totiž o federativní království s třemi územními celky. Kromě nich mají parlament i Valoni a německy mluvící menšina a jeden parlament je federální.

Mezi obyvateli se současný král Filip i celá jeho rodina těší všeobecné oblibě a úctě. V době největších restrikcí v důsledku pandemie COVID-19, kdy byly v Belgii uzavřené školy, si získala královna Mathilde spoustu pozitivních bodů i tím, že pravidelně dětem četla úryvky knih, a její děti navštívily několik pečovatelských domů, kam přivezly tradiční belgické vafle.

Následnice trůnu princezna Alžběta neplní přední stránky bulvárních či nebulvárních deníků. Módní ikona s plachým úsměvem studuje Belgickou královskou vojenskou akademii a Belgičané tvrdí, že je možné ji potkat při vyjížďkách na kole, při lyžování či na pěších túrách. Její otec je považovaný za introvertního a hluboce věřícího muže, který spojuje rozdílné názory a přesvědčení v zemi.

Severské monarchie

Tři další království najdeme na severu a jejich dějiny jsou velmi svázané.

Už v 8. století lze najít zmínky o dánském království, i když dnešní podobu získalo až o dvě století později, kdy vládl Gorm Starý. Právě on na počest své manželky vztyčil slavné runové kameny v Jellingu.

Roku 1380 Olaf II. Dánský vytvořil personální unii s Norskem a o devět let později vznikla díky sňatku tzv. Kalmarská unie, která do monarchie zařadila i Švédsko. To se však odpojilo roku 1521. Až do 17. století pak byli dánští panovníci voleni. Dnešní král pochází z knížecího roku Glücksburků, který má kořeny ve Šlesvicku-Holštýnsku.

5. června 1849 se Dánsko stalo konstituční monarchií s vládou v Kodani a patří k jedné z nejvíce ekonomicky a sociálně rozvinutých zemí na světě. Do Dánského království přináleží i Faerské ostrovy a Grónsko.

Konstituční monarchií s parlamentní demokracií je i Švédsko. Neznáme sice přesně datum vzniku tohoto státu, ale písemné zmínky se objevují už roku 98 n. l. Za otce národa je považovaný Gustav II. Vasa, který roku 1521 založil monarchii.

Současný švédský královský rod Bernadotte je na trůně více než dvě stě let. Jeho zakladatelem je překvapivě francouzský jakobínský revolucionář, který byl vybrán a přijal jméno Karel IV. Jan. (Tenhle monarcha měl prý ze svých revolucionářských let na prsou vytetovaný nápis: Smrt králům.) Až do roku 1980, kdy došlo ke změně ústavy, se dědila funkce krále po mužské linii. Dnes se však vládcem stává nejstarší potomek bez ohledu na pohlaví. Po současném králi Carlu XVI., který vládne od roku 1973, nastoupí na trůn jeho dcera Victoria a poté její dcera Estelle.

Ani jednu však neuvidíte s korunou na hlavě. Nošení koruny totiž bylo zrušeno zákonem roku 1907. Jen u obzvlášť důležitých událostí ji má panovník postavenou na stole před sebou.

Společné dějiny se Švédskem mělo v letech 1814 až 1905 i Norsko. Prvního norského krále bychom však našli v historii daleko vzdálenější. Byl jím Harald I. Krásnovlasý, který roku 872 sjednotil většinu území dnešního státu.

Po společné říši s okolními státy bylo Norské království obnoveno roku 1661, ovšem při zachování personální unie se Švédskem. Svoji nezávislost Norsko získalo až 17. května 1814. Paradoxem je, že parlament v listopadu téhož roku zvolil za panovníka švédského krále Karla XIII.

Na počátku 20. století však Norové opět vystoupili z personální unie, ale ponechali si monarchii. Za datum vzniku svého státu tak považují 7. červen 1905, kdy na trůn nastoupil Haakon VII.

Španělsko

Do další monarchie zamíříme na jih Evropy. Dějiny dnes největšího království našeho kontinentu sahají až k reconquistě, tedy k dobývání zpět území obsazených Araby. K jejímu ukončení došlo až v 2. polovině 15. století. Roku 1469 se také provdala Isabela Kastilská za Ferdinanda II. Aragonského a o deset let později spojením obou království vzniklo Španělsko.

Díky objevu Ameriky získala tato nová monarchie obrovské množství zlata a stříbra, čímž rychle stoupaly její moc i význam. Ferdinandova dcera Juana se poté provdala za Filipa Sličného. Tím se spojil její rod s Habsburky.

Historie španělské monarchie však byla přerušena ve 20. století vyhlášením Španělské republiky, které vyvolalo občanskou válku s více než půl milionem obětí a s nástupem diktátorského režimu generála Franca. Ten však už za své vlády rozhodl, že se Španělsko znovu přemění v monarchii a vládu roku 1975 předal vnukovi svrženého krále Juanu Carlosovi. Tradiční uspořádání země podpořilo i referendum.

Král vládl až do roku 2014, kdy abdikoval ve prospěch svého syna, prince Filipa VI. Ještě nedávno si Španělé svého bývalého krále velmi považovali. V současné době však opustil zemi a není zcela jasné, kde se zdržuje. Důvod je prostý: ve svém království čelil tlaku kvůli podezření z korupce. Současný vládce dříve proslul svým poměrně nestálým partnerským životem, ale 22. května 2004 se oženil s bývalou novinářkou CNN Letizií Ortiz Rocasolano, s kterou mají dvě dcery.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Představovat poslední z evropských monarchií by bylo asi zbytečné. O královně Alžbětě II. následnících trůnu Charlesovi, Williamovi i Georgi slyšeli už asi úplně všichni. A uniknout nelze ani zprávám o svatbách královniných vnuček, „prostořekosti“ jejího manžela Filipa, skandálům jejího syna Edwarda či problémům vnuka Harryho a jeho ženy Meghan.

Nejstarší členka rodu, oblíbená a vážená panovnice, pochází z windsorské dynastie, která byla ještě na počátku 20. století nazývaná sasko-cobursko-gothajská a odkazovala na královnu Victorii a jejího manžela prince Alberta. Během první světové války byl však tento název přeměněn na více anglicky znějící Windsor.

Kromě Spojeného království vládne tato rodina i více než padesáti zemím sdruženým v Commonwealthu. Není tak divu, že informace o ní jsou tak žádané a sledované po celém světě.

Na cestách za poznáním se na Vás těší
cestovní kancelář PRO TRAVEL - specialista na školní zájezdy

Vloženo: 2.10.2020

Líbil se Vám článek? Rádi Vás budeme informovat o dalších.