Evropou po stopách Shakespeara

O Williamovi Shakespearovi byly napsány již tisíce článků. Napadlo vás někdy vydat se na cesty po místech, kde se odehrávají Shakespearovy hry?

Existuje množství tematicky zaměřených zájezdů, které účastníky zavedou na místa, kde se natáčely jejich oblíbené filmy a seriály. Například do Chorvatska vyrazí milovníci filmů o Divokém západu a apačském náčelníkovi Vinnetouovi, po celé Británii cestují fanoušci série filmů o čarodějovi Harry Potterovi. V Londýně si můžete zaplatit speciální prohlídku, během které vás průvodci provedou místy souvisejícími s filmy o slavném agentovi Jejího Veličenstva s číslem 007 (ano, opravdu se jedná o Jamese Bonda) nebo s jeho neméně známým kolegou Sherlockem Holmesem. V současné době se velké popularitě těší fantasy seriál Hra o trůny, jenž se natáčel na různých místech v Irsku, Španělsku, Chorvatsku, Islandu, Skotsku, Maroku nebo v USA. Proč se tedy nevydat na cestu po stopách nejznámějšího anglického dramatika Williama Shakespeara?

Socha Shakespeara, Stratford-upon-Avon

Kde to všechno začalo

Se Shakespearovou osobou je neodmyslitelně spjato jeho rodné město Stratford-upon-Avon. K vidění je dramatikův rodný dům přetvořený na muzeum s dobovým nábytkem a zahradou. Při procházce po malebném městečku narazíte snad na každém rohu na odkaz Shakespeara. Kromě rodného domu je zde k vidění i Hall´s Croft, dům Shakespearovy dcery Susanny a jejího manžela Johna Halla, nebo Nash´s House, což je dům sousedící s pozemkem, na kterém stával New Place, Shakespearův poslední dům a místo jeho úmrtí. Téměř žádný návštěvník Stratfordu nevynechá návštěvu kostelíku Holy Trinity Church, kde je slavný dramatik a básník pohřben. Za vidění stojí i Shakespearův památník od lorda Gowera, uprostřed kterého na podstavci sedí sám Shakespeare. V rozích jsou umístěny sochy postav z Williamových děl odrážející spisovatelovu všestrannost - Hamlet symbolizující filozofii, prince Hal jako zástupce historických her, Lady Macbeth představující tragédii a postava Falstaffa reprezentujícího komedii.

Shakespeare´s House, Stratford-upon-Avon

V hlavní roli Londýn

Část svého života Shakespeare žil a působil v Londýně. Nenajde se snad jediný návštěvník hlavního města Velké Británie, který by se neprošel kolem divadla Globe. Současné divadlo je však pouhou replikou původního Shakespearova divadla a nachází se zhruba 200 metrů od místa, kde stálo původní Globe, které vyhořelo v r. 1613 poté, co během jednoho představení doškovou střechu zasáhla dělová koule. Pokud se rozhodnete navštívit zdejší výstavu, tak se dozvíte více o historii divadla, Shakespearovi a o tom, jak vypadala divadelní představení ve Williamově době. Od jara do podzimu můžete rovněž navštívit i některé z představení, která se zde konají (na programu jsou převážně Shakespearovy hry, ale i díla jiných dramatiků).

Shakespeare´s Globe Theatre, Londýn

Milovníci Shakespearových her by při návštěvě Londýna neměli vynechat návštěvu Britské knihovny, kde je ke shlédnutí dramatikovo První portfolio. Tzv. První portfolio (správný název je Mr. William Shakespeare´s Comedies, Histories, & Tragedies) je sbírka 36 Shakespearových her, kterou vytvořili dva z jeho kolegů z divadelní společnosti „Muži lorda Chamberlaina“ a která byla vydána 7 let po jeho smrti. Do dnešního dne se dochovalo 235 kopií Prvního portfolio - 5 kopií se nachází v Britské knihovně (The British Library), 1 kopii má v držení Národní skotská knihovna (The National Library of Scotland) a nejvíce kopií, konkrétně 82, vlastní Folgerova Shakespearova knihovna (Folger Shakespeare Library) ve Washingtonu.

Místo děje: Evropa

Téměř všichni dovedeme vyjmenovat nejslavnější díla Williama Shakespeara - Romeo a Julie, Othello, Hamlet, Sen noci svatojánské, Mnoho povyku pro nic a mnoho jiných. Řada těchto děl se neodehrává na území Anglie, ale při čtení Shakespearových děl procestujete část Evropy, ale také Afriku nebo Asii. William svá díla zasadil do 12 zemí a jediná jeho komedie, která se celá odehrává pouze na území Anglie, jsou Veselé paničky windsorské.

Až do dánského města Helsingør k Øresundské úžině se musíte vypravit, pokud chcete navštívit hrad Kronborg, domov prince Hamleta. Hrad zde stojí již od první poloviny 15. století, ale věhlasu se této obranné pevnosti dostalo až na konci 16. století díky králi Frederikovi II., který jej nechal přestavět na renesanční zámek. Zvěsti o kráse Kronborgu se nesly rychle a doputovaly až k Williamu Shakespearovi, který do hradu umístil děj své tragédie o dánském kralevici Hamletovi. Ve slavné tragédii se však hrad jmenuje Elsinore, což je rovněž anglický název města Helsingør. Na hradě, který je od r. 2000 zapsaný na seznamu kulturního dědictví UNESCO, se natáčely i filmové adaptace Hamleta. Vůbec poprvé se slavná Shakespearova tragédie na hradě Kronborg hrála na počátku 19. století u příležitosti 200. výročí dramatikovy smrti.

Do překrásných Athén s mnoha antickými památkami zavítáme při čtení slavné komedie Sen noci svatojánské, tragédie Timon Athénský či romance Dva vznešení příbuzní. Zhruba 30 km severně od Athén leží národní park Mount Parnitha, o kterém se předpokládá, že je Shakespearovým „lesem v blízkosti Athén“ z komedie Sen noci svatojánské. Zdejší lesy jsou známé již od dávných dob jako domov Pana, řeckého boha lesů, pastvin a stád. Pan je často vyobrazován jako napůl člověk a napůl kozel hrající na flétnu a tančící v lesních hájích spolu se satyry a nymfami. V národním parku roste celá řada divokých květin, jejichž vůni si můžete užít při procházce po mnoha pěšinách spolu se zpěvem ptáků. Řekněte sami, nepřipomíná vám to říši krále elfů Oberona a královny víl Titanie? Za zmínku stojí i jeskyně Panas, která se nachází na západním svahu hory ve výšce 750 m n. m. a která byla ve starověku zasvěcena bohu Panovi a jeho nymfám, nebo jezero Beletsi ležící na východním svahu, jenž je stanovištěm stěhovavých ptáků. Kromě kouzelné přírody si při návštěvě NP Mount Parnitha můžete prohlédnout starověké pevnosti, které chránily Athény před nepřáteli ze severu, nebo byzantský klášter Kleiston z 13. století.

Shakespearova díla nás zavedou i na jiná evropská místa. Na středomořský ostrov Kypr dosadil Shakespeare děj své slavné tragédie o intrikách a žárlivosti, Othello. Do hlavního města Rakouska Vídně zavítáme při čtení komedie Něco za něco. Další komedie, tentokrát Marná lásky snaha, se odehrává v temperamentní španělské Navaře. Oblíbenou destinaci letní dovolené mnoha Čechů Chorvatsko navštívíme v komedii Večer tříkrálový, v tomto díle je však označováno jako Ilýrie. Některé části historických her Jindřich VI., Král Jan nebo Jindřich V. jsou zasazeny do různých míst ve Francii.

Inspirativní Itálie

Hodně Williamových her se odehrává v Itálii, která v době Shakespearova života byla velmi oblíbeným cílem cest, a to nejen Angličanů. Jednotlivá místa a města jsou v dílech popsána tak reálně, že se dodnes odborníci přou, zda Shakespeare čerpal z vlastních zážitků nebo si vše jen vymyslel a inspirovala ho vyprávění jiných cestovatelů. Pravdou je, že Williamovo místo pobytu v letech 1585-1592 není známé. Není tak vyloučena možnost, že do Itálie opravdu odcestoval a načerpal zde inspiraci pro svá nezapomenutelná díla.

Všichni návštěvníci italské Verony, pyšnící se přezdívkou „město milenců“, touží spatřit Juliin dům (Casa de Giulietta) s balkonem, na kterém se odehrála slavná scéna milostné tragédie. Přestože tisíce turistů každoročně zavítají na nádvoří Juliina domu, aby si vyfotili věhlasný balkon, jen málokdo z nich však ví, že balkon nebyl původně součástí tohoto gotického domu ze 14. století. K domu byl mramorový balkon připojen až na počátku 20. století a byl vytvořen ze sarkofágu pocházejícího ze 17. století. Juliin dům je možné prohlédnout si i v interiéru (vstup je však zpoplatněn). Během prohlídky vnitřku domu vybaveném autentickými předměty z doby nešťastných milenců se můžete postavit i na Juliin balkon. Na nádvoří lze obdivovat i bronzovou sochu Julie. Traduje se, že pokud se dotknete Juliina pravého ňadra, tak budete mít štěstí při hledání pravé lásky. Zvykem zamilovaných lidí, kteří přišli Juliin dům navštívit, bylo, že napsali svá jména na kousek papíru, který nalepili na zeď domu. To jim mělo zaručit společnou lásku do konce života. Bohužel nešvarem těchto milenců bylo to, že papírky se jménem přilepovali na zeď žvýkačkou, což ničilo historickou fasádu domu. Dnes je tedy přilepování lístečků na zdi domu zakázáno a za porušení zákazu hrozí pokuta ve výši 500 eur. V současnosti je možné papírek se jmény milenců přilepit nebo jinak připevnit na bránu v zadní části dvora.

Balkón Romea a Julie, Verona

Věděli jste ale, že ve Veroně stojí také Romeův dům (Casa di Romeo)? Dům s krásnou gotickou fasádou ze 14. století sice nelze navštívit, neboť je v soukromém vlastnictví, ale na pamětní desce si můžete přečíst Romeův citát z prvního dějství v italštině. Chcete-li si prohlédnout místo, kde Romeo a Julie společně zemřeli, tak se vydejte do krypty bývalého františkánského kláštera San Francesco al Corso (vstup je opět zpoplatněn). Zde se totiž nachází prázdný sarkofág z červeného mramoru, ve kterém dle Shakespeara byla uložena Julie poté, co vypila jed. Proč byl právě tento klášter označen jako místo smrti obou hrdinů? Na konci 13. století, což je doba, ve které se Shakespearova milostná tragédie odehrává, se jednalo o jediný františkánský klášter ležící mimo městské hradby Verony. V klášteře se kromě Juliiny hrobky (Tomba di Giulietta) nachází také muzeum fresek.

Není to však pouze tragédie Romeo a Julie, kterou Shakespeare umístil do tohoto severoitalského města. Ve Veroně se rovněž odehrávají komedie Dva šlechtici z Verony nebo některé části ze Zkrocení zlé ženy. Většina děje známé komedie o „zlé“ Kateřině a její krásné sestře Biance se však odehrává v Padově. Do města Messina na severu Sicílie nás zavede děj komedie Mnoho povyku pro nic. Na Sicílii se odehrává i romance Zimní pohádka, jenž se částečně umístěna i do nám dobře známého prostředí Čech (v originále Bohemia). Nečekejte však popis krás české země, kromě názvu nemají Shakespearovy Čechy s naší domovinou nic společného.

V překrásných Benátkách se odehrává děj komedie Kupec benátský nebo začátek tragédie Othello, ve kterých naleznete zmínku o Dóžecím paláci (Palazzo Ducale) ležícím na slavném náměstí svatého Marka nebo nejstarším mostu přes Grand Canal, známém Ponte di Rialto. Vydáte-li se do severní části města, do starobylé čtvrti Cannaregio, tak můžete putovat po stopách kupce Shylocka v nejstarším evropském židovském ghettu zřízeném v březnu 1516. Ghetto leží na izolovaném ostrově, kde dříve stávala slévárna (benátsky se řekne geto) a původně mělo sloužit jako ochrana pro židovské občany, kteří byli často pronásledováni. V dne se mohli Židé volně pohybovat po Benátkách a věnovat se obchodu s textilem, lékařství a půjčování peněz za úrok (někdo by to možná spíše označil jako lichvu), museli však nosit označeni žlutým symbolem a žlutou čapku. Za soumraku byly vstupní brány uzamčeny a 3 mosty tvořící přístupové cesty do ghetta byly hlídány křesťanskou stráží, kterou platila zdejší židovská komunita. Benátští židovští lékaři byli považováni za elitu ve svém oboru a měli výjimky - mohli nosit černé klobouky a směli dokonce opouštět v noci ghetto za účelem návštěvy nemocných. S přibývajícím počtem obyvatel se ghetto nejprve rozšířilo do sousední oblasti zvané Ghetto Vecchio. Posléze se začaly stavět tzv. benátské mrakodrapy, tj. ke stávajícím domům byla přistavována další patra a některé domy měli dokonce 6 pater, což jsou na benátské poměry dost vysoké budovy. Dodnes si benátské židovské ghetto zachovalo svůj etnický ráz a lze zde vidět 5 synagog, z nichž dvě se stále využívají k náboženským obřadům, obchody s košer potravinami nebo Židovské muzeum se sbírkou artefaktů z 17.-19. století.

Kostel Santa Maria della Salute, Benátky

Do hlavního italského města se vydáme při čtení tragédie Julius Caesar. Děj inspirovaný skutečnými událostmi nás zavede na slavná místa antického Říma - projdeme se po Foru Romanu a navštívíme politické centrum tehdejší říše Kapitol. Chcete-li vidět zbytky tzv. Pompeiova divadla, které bylo přeměněno na budovu senátu, ve které Julius Caesar zemřel, tak se nezapomeňte podívat na náměstí Largo di Torre Argentina. Mimochodem, věděli jste, že proslulá poslední Caesarova věta „I ty, Brute?“ (Et tu, Brute?) je jen Shakespearovým výmyslem? Podle historiků z doby Julia Caesara umírající císař neřekl nic (ačkoliv se někdy objevují informace, že řekl „I ty, můj synu?“). Ale podle Shakespeara zřejmě smrt hlavní postavy, která neřekne ani slovo, není dost dramatická. Smyšlená věta obviňující z vraždy Caesara i jeho vzdáleného bratrance Bruta zlidověla a je mnohými považována za pravdu. Do Říma zavítáte i při čtení dalších Williamových tragédií - Titus Andronicus, Antonius a Kleopatra nebo Coriolanus.

Forum Romanum, Řím

Zpět do staré dobré Anglie a Skotska

I do své rodné země umístil William Shakespeare děje svých her. Jistě nikoho nepřekvapí, že historické hry o anglických panovnících se odehrávají v Londýně (vždyť je to přeci hlavní město Anglie a navíc zde William mnoho let žil a tvořil). Nedaleké městečko Windsor se stalo kulisou pro komedii Veselé paničky windsorské.

Přestože je komedie Jak se vám líbí umístěna ve fiktivní zemi, někteří odborníci tvrdí, že Shakespearův Ardenský les jsou ve skutečnosti Ardeny, region na hranicích Lucemburska, Belgie a Francie, kde se odehrála známá bitva během 2. světové války. Většina se však přiklání k tomu, že se William inspiroval lesem označovaným jako Forest of Arden, který se rozprostírá ve Warwickshire nedaleko jeho rodného Stratfordu. Víte, že Williamova matka Mary Arden pocházela z významné rodiny, jejíž historie sahala až do doby Anglosasů a která si své jméno zvolila právě podle tohoto lesa?

V historických hrách Richard II. a Richard III. je zmíněn hrad Pomfret Castle, na kterém byl král Richard II. zavražděn. Dnes hrad nese název Pontefract Castle a ve skutečnosti se jedná o ruiny hradu postaveného krátce po dobytí Anglie Normany, které se nacházejí jen 40 km jihozápadně od severoanglického města York. Ve své době patřil hrad k nejdůležitějším, ale také nejděsivějším pevnostem. Proč právě nejděsivějším? Jednak byl hrad postaven na místě starého anglosaského pohřebiště, jednak zde byly vězněny a zabity stovky vojáků během známé „války růží“. Na hradě Pontefract začal milenecký poměr mezi pátou manželkou Jindřicha VIII. Kateřinou Howardovou a Thomasem Culpepperem, jež oba milence nakonec stál jejich životy, neboť je Jindřich VIII. nechal oba popravit. Hrad hrál významnou roli v době občanské války, kdy byl poslední pevností, která zůstala v držení roajalistů i přes četná obléhání vojsky parlamentaristů. I z toho důvodu byl hrad terčem nenávisti Olivera Cromwella, který chtěl hrad zbourat při první možné příležitosti. Žádal proto obyvatele města Pontefract, aby podepsali petici za zničení hradu. Učinil tak nejspíše proto, aby měl čisté svědomí, protože by k demolici hradu došlo na přání občanů nikoli kvůli jeho zraněné pýše. Občané petici rádi podepsali, neboť hrad byl magnetem na potíže, smrt a zoufalství. Hrad byl zbořen roku 1649 a od té doby jeho ruiny chátraly. V roce 1882 byl na místě hradu vytvořen veřejný park a pohled na ruiny pomalu zakryly stromy. Koncem 20. století se skupina dobrovolníků rozhodla, že ruiny jedné z nejdůležitějších pevností oblasti si zaslouží více pozornosti. V rámci projektu „The Key to the North Project“ došlo k pokácení stromů a úpravě okolí ruin, takže dnes si mohou návštěvníci vychutnat nezakrytý pohled na zbytky hradu nebo se pokochat výhledem na okolí města z místa, kde dříve stávaly nedobytné hradby Pontefractu.

Pokračujme však ještě více na sever - Hadrianův val, který měl chránit Římany před útoky skotských kmenů, necháme za zády, kolem Edinburghu jen projedeme, neboť cílem naší cesty je krajina kolem městečka Dunkeld, ve které se odehrává Shakespearova tragédie Macbeth. Krátce poté, co se tento vojenský generál stane skotským králem, se vydá za čarodějnicemi pro předpověď své budoucnosti. Ačkoliv není věštba moc pozitivní, Macbeth strach nemá, neboť podle předpovědi nebude poražen, dokud birnamský les nepřijde ke hradu Dunsinane. A jak ví každé malé dítě, tak les přeci chodit nemůže. To si myslí i král Macbeth, ale jeho nepřátelé mají jiný názor - sejdou se právě v birnamském lese, kde si nařezají větve stromů, kterými se kryjí při postupu k hradu Dunsinane. Pochod vojáků maskujících se větvemi vypadal tak, že se pohnul celý les. Macbeth byl tedy poražen a zabit. Birnamský les (Birnam Wood) leží na jižním břehu řeky Tay a jeho návštěvu můžete spojit s návštěvou krásné gotické katedrály v Dunkeldu zasvěcené svatému Kolumbovi.

Katedrála Dunkeld, Skotsko

Přejdete-li Dunkeld Bridge klenoucí se přes řeku Tay, tak vás turistické značky dovedou k Birnam Oak, který je někdy nazývaný jako Macbethův dub. Tento majestátní strom má přes 10 metrů vysoký a 5 metrů široký kmen. Někteří lidé dokonce říkají, že by v něm mohl být velmi pohodlný hobití dům. Zda by takové obydlí ve stromě pro vás bylo dostatečně prostorné, si můžete vyzkoušet, neboť v kmeni se nachází 3 metry vysoká díra a odvážlivci do ní mohou vlézt (pozor, není to vhodné pro osoby trpící klaustrofobií). Údajně se jedná o poslední dochovaný strom z původního birnamského lesa, ale jeho stáří se odhaduje na zhruba 600 let, zatímco tragédie Macbeth se odehrává v 11. století. Jisté však je, že dub zde rostl v době, kdy Shakespeare zdejší kraj osobně navštívil v roce 1599. Právě tehdy William se skupinou herců cestoval do Skotska, kam je na žádost skotského krále Jakuba VI. (pozdějšího anglického krále Jakuba I.) poslala anglická královna Alžběta I. Birnamský les Shakespeara inspiroval natolik, že ho použil jako kulisu pro svou hru, která bývala označena jako The Scottish Play.
Nedaleko Birnam Oak roste strom nazývaný Young Pretender, mohutný javor, který sice vypadá starší a větší než opodál stojící dub, ale je „pouze“ 300 let starý. V prosinci 2015 byl Birnam Oak poškozen během bouře Desmond a hrozilo, že se kmen nejstaršího stromu v oblasti rozpůlí. Spodní větve byly podepřeny kůly a dobrovolníci z organizace Friend of the Birnam Oak se snaží udržet strom silný a zdravý pro další generace.

Závěr

William Shakespeare zcela jistě nepatřil k velkým cestovatelům a objevitelům své doby, ale diváci a čtenáři jeho her mohli díky němu navštívit rozličná místa Evropy, Afriky nebo Asie. Kdo ví, třeba při čtení některé ze Shakespearových her naleznete i Vy inspiraci pro své příští cestovatelské cíle.


Na cestách za poznáním se na Vás těší
cestovní kancelář PRO TRAVEL - specialista na školní zájezdy

Autor: Štěpánka Lorencová, 1.3.2018

Líbil se Vám článek? Rádi Vás budeme informovat o dalších.