Nejvyšší stavby Evropy

Mluvíme-li o nejvyšších stavbách Evropy, v prvním okamžiku se snad každému z nás vybaví Eiffelovka. Ta se mohla pyšnit světovým prvenstvím neuvěřitelných jednačtyřicet let, než ji v roce 1930 překonal newyorský mrakodrap Chrysler Building. Dnes by byl takto dlouhý rekord nebyl vůbec reálný, neboť výškové budovy rostou jak houby po dešti a urputně se snaží – byť třeba jen o půl metru – překonat svoje souputníky.

Jestliže z našich úvah vyloučíme konstrukce, které nejsou určeny k obývání či jako kanceláře, tedy např. vysílače, mostní nosníky či televizní věže, musíme dnes za výškovými rekordmany vyrazit povětšinou mimo západní Evropu.

Lakhta Centr

Chceme-li najít nejvyšší budovu Evropy, je potřeba se vydat na východ. Od roku 2013 totiž všechny mrakodrapy s tímto prvenstvím vznikají v Rusku.

Ten úplně nejvyšší pak stojí od roku 2019 v Petrohradě. 462 metrů vysokého obra postavil jako svou centrálu plynárenský gigant Gazprom, který je největším vývozcem zemního plynu na světě. Kromě oficiálního názvu Lakhta Centr bývá proto přezdíván i Věž Gazprom. Svou siluetou také připomíná plamen, který lze vidět i v logu společnosti.

Nejseverněji položený mrakodrap světa měl původně stát blíž centru města, ale kvůli protestům obyvatel se přesunul asi pět kilometrů směrem na severozápad k Finskému zálivu.

První budova v Evropě přesahující čtyři sta metrů sestává z pěti samostatných věží, jejichž skleněný plášť se stáčí kolem železobetonového jádra. Britský architekt Tony Kettle rozdělil celkovou plochu na kanceláře a prostor pro vědu, výzkum a vzdělání. Pro osm tisíc zaměstnanců je tu připraveno osmnáct set parkovacích míst. V rámci budovy se mohou pohybovat čtyřiatřiceti výtahy o rychlosti 30 km/hod. Najít tu lze i fitness, restauraci a ve výšce 353 metrů vyhlídkové patro. Právě sem dosahuje obytná část. Zbytek, tedy celou jednu čtvrtinu, tvoří prázdná špička, připomínající vršek plamínku.

Moskva

Roku 1992 byla v Moskvě schválena výstavba obchodní čtvrti Moskva City. Rychle se rozvíjející obchodní centrum, zvané Moskevský Manhattan, vyrostlo severozápadně od centra na Krasnopresninském nábřeží. Na místě dřívějších továren se dnes k nebi vzpíná šest mrakodrapů, přesahujících tři sta metrů. V celkem třiadvaceti budovách v záhybu řeky se denně pohybuje přes čtvrt milionu lidí. Někteří tu bydlí, ale mnozí sem dojíždějí za prací či i za zábavou.





Právě tady lze najít druhou nejvyšší budovu Evropy Věž federace. Jedná se vlastně o dvojici mrakodrapů, postavenou roku 2017 s výškou 374 metrů. Dvaašedesát výtahů tu spojuje kanceláře, apartmány, hotel i bazén ve výšce 250 metrů. Stavba, jejíž cena se vyšplhala na 1,2 miliardy amerických dolarů, by měla odolat teroristickému útoku ze vzduchu a má skvělý bezpečnostní systém. To se potvrdilo, když v roce 2012 propukl v 67. poschodí požár a všechny obyvatele se podařilo evakuovat.

I přes velké teplotní rozdíly v této oblasti během roku, udržuje ekologicky přátelská stavba stálou vnitřní teplotu na 21 až 24 °C.

Pro ty, kteří si chtějí užít úžasný výhled, je připravena v 61. patře nejvýše položená restaurace v Moskvě. Její design odkazuje na 60. léta 20. století a připomíná Andyho Warhola.

Ve stejném komplexu se nachází i třetí nejvyšší evropská budova OKO. Dvojice mrakodrapů s výškou 345 metrů byla dokončena roku 2015 a slouží jako kanceláře.

Stejně tak vysoká má být i dvojice věží zvaná Něvské věže. První byla dokončena v polovině roku 2019, dostavba druhé byla naplánována na nejbližší týdny. V devětasedmdesáti patrech ukrývají 1 210 bytů, kanceláře, hotel, ale i luxusní fitness.

Podíváme-li se do historie (i když ne tak dávné) první budovu v Moskvě, která začala roku 2013 řadu ruských NEJ tím, že překonala do té doby nejvyšší londýnský The Shard, byla Mercury City Tower, která dnes zabírá čtvrté místo. Své prvenství si po dva roky udržela i přesto, že její výška byla snížena z původně plánovaných 380 na 333 metrů.

Londýn

Osamoceně stojící The Shard, tyčící se nad Londýnem, vypadá ve srovnání s moskevským městem mrakodrapů, trošku ztracen.

Italský architekt Renzo Piano, známý především spoluprací na pařížském Centre Georges Pompidou, jej navrhl ve tvaru stěžně lodi, vyplouvající z Anglie. Ještě před zahájením stavby se jí dostalo zpočátku nelichotivé přezdívky The Shard, tedy střep, který propichuje srdce Londýna.

The Shard, 310 metrů vysoká budova na jižním břehu Temže u London Bridge byla slavnostně otevřena roku 2012. Sestává ze šestasedmdesáti poschodí, v nichž našly své místo kanceláře, nejvýše položené byty ve Spojeném království i hotel. I když z dálky vypadá jako relativně úzká stavba (princ Charles ji nazval slánkou, tyčící se nad městem), její fasáda zabírá plochu 56 000 m².

Do 65. a 66. patra ve výšce 243 metrů je možné vyrazit na vyhlídku, odkud se nabízí úchvatný pohled na Tower Bridge, katedrálu svatého Petra, City či parlament a další symboly Londýna. Za jasných dnů můžete dohlédnout až šedesát kilometrů daleko.

Přestože se mrakodrap stal jedním ze symbolů Londýna, z 95 % jej vlastní investoři z Kataru.

Druhou nejvyšší budovou Spojeného království se roku 2020 stala 278 metrů vysoká 22 Bishopsgate, nazývaná často Twenty Two. Nachází se na protějším břehu Temže v City of London a nahradila rozestavěnou The Pinnacle, která započala růst roku 2008. Její původně plánovaná výška 307 metrů musela být kvůli leteckému provozu snížena, a tak 22 Bishopgate dosahuje v 62 patrech 278 metrů. V rámci Evropy zabírá dle výšky třinácté místo.

Istanbul

Další tři nejvyšší budovy Evropy najdeme opět v Moskvě a za další trojicí je nutné vyrazit do Istanbulu. S jejich názvy si tu očividně moc hlavu nelámali, takže zde vyrostly Skyland Istanbul I., Skyland Istanbul II. a Metropol Istanbul.

Hranice sta výškových metrů v tomto městě, spojující dvě kultury, nebyla překonána až do 90. let 20. století. Kde jsou ty doby, kdy Istanbulu dominoval devadesátimetrový Marbieg Orduevi, postavený roku 1968? Dnes tu stojí celkem sedmačtyřicet mrakodrapů, přesahujících výšku 150 metrů.

284 metrů vysoké Skyland I. i II. vyrostly ve čtvrti Seyrantepe. Architekt Peter Vaughan navrhl multifunkční budovy, v nichž se v pětašedesáti patrech nachází osm set třicet rezidencí, kanceláře a pětihvězdičkový hotel.

Třetí nejvyšší istanbulskou budovu Metropol Istanbul navrhla skotská firma RMJM. Na ploše 500 000 m² vytvořili architekti tři věže, z nichž nejvyšší dosahuje 280 metrů. Ta se měla – alespoň dle plánů – stát kultovní stavbou, jež dodá městu charakter.

Přestože v tomto městě nad Bosporem začaly růst mrakodrapy jako houby po dešti, ne všichni je vítají s nadšením. Zastavena byla dokonce stavba další výškové budovy, která bránila výhledu na palác Topkapi a Modrou mešitu. Město navíc ještě leží v aktivní seismické oblasti, což ukázala naposledy tragédie roku 1999, kdy tu během zemětřesení zemřelo přes sedmnáct tisíc lidí.

Kdybychom odhlédli od striktního požadavku budov a podívali se po nejvyšší konstrukci, objevili bychom v Istanbulu jiného premianta. Jsou jím dvě věže mostu Yavuz Sultan Selim s výškou 322 metrů, dostavěné roku 2016. V kategorii mostů jej v Evropě převyšuje (byť jen o šestnáct metrů) Viaduc de Millau ve Francii.

Madrid

Roku 2009 vyrostl na severu Madridu komplex čtyř výškových budov, zvaný prostě Cuatro Torres Bussines Area. Každá ze čtyř věží má jiného autora, ale všechny patří mezi čtyři nejvyšší stavby ve Španělsku. První dvě pak zabírají dvacáté a jednadvacáté místo v Evropě.

Jen o půl metru vítězí Torre Cepsa. Už během své stavby však měnila své názvy, neboť původně to měla být Torre Repso, ovšem ještě před dokončením změnila majitele, a ten ji pojmenoval Torre Caja Madrid. Poté ji koupila skupina Bankia, která ji na čas podle sebe přejmenovala.

Budova, které souží jako komplex kanceláří, ohromí už při vstupu dvanáct metrů vysokou halou. Autorem 248,3 metrů vysokého mrakodrapu je Norman Foster, který se proslavil především svými londýnskými návrhy, jako je třeba Okurka či Millennium Bridge, ale mezi jeho díla patří i Commerzbank Turm ve Frankfurtu nad Mohanem.

Hned za Torre Cepa stojí v žebříčku Torre de Cristall, postavená roku 2008. Argentinský architekt César Antonio Pelli, který navrhl i Petronas Twin Tower v Kuala Lumpur, vyjádřil ve svém návrhu optimismus a dynamiku nového Madridu. Jeho záměrem bylo vytvořit jemnou a živoucí křišťálovou sochu. V padesáti nadzemních patrech se ukrývají kanceláře a zcela nahoře autor umístil třicet metrů vysokou zimní zahradu.

Obě stavby však brzy ztratí svá prvenství. Madrid plánuje další rozvoj v podobě mrakodrapu, označovaného jako Madrid Nuevo Norte.

Frankfurt nad Mohanem

Zatímco výškoví přeborníci v Evropě mají datum zrození většinou až po roce 2010, šestnáctou nejvyšší budovu v pořadí lze v tomto pohledu řadit spíše už k dědečkům. Commerzbank Turm dle návrhu Normana Fostera vyrostla v německém Frankfurtu nad Mohanem už roku 1997. Do dnešních dob slouží jako významný orientační bod ve městě. Šestapadesát pater je rozloženo do výšky 259 metrů, která je však ještě prodloužena o anténu a světla, takže celková výška této stavby dosahuje tří set metrů. Jedná se tak o nejvyšší budovu v rámci Evropské unie.

I když to zvenčí tak nevypadá, stavba na trojúhelníkovém půdorysu v sobě skrývá kromě množství kanceláří i devět zahrad, které zabírají třetinu prostoru.

V době svého vzniku sebrala Commerzbank Turm dlouholeté prvenství mrakodrapu Messeturm, tedy Veletržní věži, dokončené ve stejném městě roku 1991. Německo-americký architekt Helmut Jahn navrhl 257 metrů vysokou stavbu, připomínající zaostřenou tužku se třiašedesáti podlažími. Určená byla – jak název napovídá – pro kanceláře firmy Frankfurtské trhy.

Štíhlá budova, která má jako jediná v Německu vlastní směrovací číslo, stojí na ploše 61 711 m². Bez zajímavosti není ani fakt, že pro její základy o hloubce šesti metrů bylo zapotřebí tolik betonu, že stavba získala rekord v největší souvislé ploše nalitého betonu.

Varšava

Budeme-li pokračovat v seznamu nejvyšších evropských budov mimo Rusko a Turecko, dostaneme se překvapivě do dávné historie.

Osmadvacátou příčku zabírá varšavský Palác kultury a vědy. Na svou dobu neuvěřitelně vysoká budova (dosahuje 237 metrů) vznikla už roku 1955! Tento „Dar národů Sovětského svazu“ s 3 288 místnostmi hostí několik muzeí a z vyhlídky ve třicátém patře ve výšce 114 metrů se nabízí úchvatný pohled na město.

Sovětský architekt Lev Rudněv procestoval celé Polsko, aby dobře poznal styl místních staveb, které měl palác odrážet. Během tří let trvající výstavby tu pracovalo přes tři a půl tisíce ruských dělníků, z nichž šestnáct tady přišlo o život.

Přestože je Palác od roku 2007 památkově chráněný, již několik let probíhá diskuse o jeho zboření.

Brno

Budeme-li hledat nejvyšší budovu v České republice, je nutné vyrazit do Brna. AZ Tower, nazvaná podle svého unikátního zalomeného tvaru, by sice mezi evropskými velikány zapadla, ale 111 metrů vysoká budova vyčnívá od roku nad reliéfem na jihu města.

Železobetonový skelet s ekologicky členěným pláštěm, kde plné plochy převládají nad prosklenými, ukrývá třicet pater. Speciální výtahy mění kinetickou energii kabiny jedoucí směrem dolů na elektrickou. Ve 28. a 29. patře se nachází bazén, který slouží zároveň i jako požární nádrž. Najít tu lze jak kanceláře, tak obchody, ale nachází se tu i sedmnáct luxusních apartmánů. Ten nejvyšší leží těsně pod střechou a má svůj samostatný výtah. K jeho ploše 300 m² patří i velká terasa, sauna či bazén.

Na cestách za poznáním se na Vás těší
cestovní kancelář PRO TRAVEL - specialista na školní zájezdy

Vloženo: 1.12.2020

Líbil se Vám článek? Rádi Vás budeme informovat o dalších.