Oblíbené zájezdy

Když se řekne Holandsko

Když se řekne Holandsko, snad každému se vybaví otevřená plochá krajina plná větrných mlýnů, tulipánových polí, ale i skvělé sýry, herinky, dřeváky i diamanty. Holandsko je krajinou mnoha tváří a byla by škoda kteroukoli z nich vynechat.

Dřeváky

Jednoduché boty s vysokou dřevěnou podrážkou rozhodně nejsou holandským vynálezem. Římští vojáci s nimi táhli do bitev a chybět nesměly ani hercům v antických tragédiích. Přesto nejstarší dochované se našly právě v Holandsku a vůbec se nelišily od těch, které místní používají dnes.

Rozmach dřeváků právě v této části Evropy souvisí s věčně podmáčenou půdou této krajiny. Pracovní boty z topolu či vrby zajišťovaly suché nohy, ať už byly určeny rybářům, sedláků či se jednalo o obuv sváteční. Jiné obutí si nikdo nedovedl představit ani na svatbě a vlastnoručně vyřezané dřeváky sloužily i jako vyznání lásky.

Nizozemsko obecne, drevaky

I v současné době je lékaři doporučují při rehabilitaci páteře, ale i proti zborcení klenby chodidel. Dřeváky jsou totiž mimo jiné i o něco těžší než běžné boty, a tak se svaly chodidel musí víc namáhat a při tom vysílají impulzy do celého těla.

Různé typy těchto bot si můžete prohlédnout v Mezinárodním muzeu dřeváků. To založili poslední tradiční výrobci této obuvi bratři Eiso a Egbert Wietzes ve městě Eelde. Sbírka se pyšní více než dvěma tisíci páry dřeváků, sesbíraných ve třiačtyřiceti zemích, ale obdivovat tu lze i stroje a nástroje, určené k jejich výrobě.

A jedna rada: Ať už si vyberete dřeváky pracovní či jen tak na parádu, dejte při koupi pozor, aby vám správně padly. Poznáte to jednoduše! Mezi vaši patu a okraj boty se musí vejít palec.

Větrné mlýny

Přestože se jich dochovalo z původních tisíců jen asi devět set padesát, nikdo si už neumí holandskou krajinu představit bez větrných mlýnů. Stejně jak dřeváky i větrné mlýny vznikly už dávno před svým využitím ve střední Evropě, ale dnes jednoznačně patří k symbolům Nizozemska. Přispěla k tomu nekonečná rovina této země v kombinaci s častým a pravidelným větrem od moře. Využívaly se k různým účelům: nejstarší typ, tzv. sloupový, jehož tělo se otáčelo kolem středového sloupku, sloužil k mletí kukuřice, ale s rozvojem technologií vznikaly mlýny na lisování oleje, mletí obilí, výrobu barev, řezání dřeva, ale především odvodňovací, které zásadně změnily tvář této země. Právě odvodňovací mlýny dnes slouží často jako rekreační objekty, protože na rozdíl od ostatních jsou utěsněné a neprofukuje jimi.

větrné mlýny, Nizozemsko

O významu mlýnů svědčí i zákon z roku 1693, který ukládá, aby každý mlýn měl svoje jméno. A lidé se ve své fantazii nenechali omezovat; historické prameny tak mluví např. o mlýnu s názvem Statečný Josue, Abrahámova oběť, ale i Shnilý provázek či Slepý osel.

Dnes se o většinu těchto staveb stará nejenom odbor větrných mlýnů při Státním památkovém úřadě, ale i Severoholandská společnost větrných mlýnů, která funguje už od roku 1923. Ta také každý rok slaví Mezinárodní den mlýnů. Jestli se chcete přidat, připít jim můžete druhou květnovou sobotu.

Tulipány

„Všechny své hříchy proměnili v zahrady,“ napsal kdysi kardinál Richelieu o Holanďanech. A při cestě především provinciemi Jižní a Severní Holandsko nabydete dojmu, že těch hříchů tedy asi opravdu muselo být dost. Pohled na rozkvetlá pole je prostě ohromující! Nizozemci ovládají 90 % trhu květin na světě a logistika jejich pěstování a prodeje i dopravy do destinací na druhém konci zeměkoule bere dech.

Keukenhof, Nizozemsko

Nikoho asi nepřekvapí, že hlavním artiklem tu jsou tulipány, i když jejich cesta do této země je komplikovaná. Jejich domovem je Pamír a Kavkaz, člověk je začal šlechtit v Persii, kde také získaly své pojmenován tulipa. V zahradách cařihradského paláce z nich zdatní zahradníci vytvářeli nádherné obrazce a právě tady je spatřil rakouský velvyslanec. Ten při svém návratu do Vídně vzal pár cibulek s sebou. No a v hlavním městě habsburské monarchie je začal zkoumat prefekt lékařské zahrady císaře Maximiliána II. Carolus Clusius. Když později vedl univerzitní zahradu v Leidenu, začal cibulky množit, a tak nevědomky zahájil sice krátkou, ale o to intenzivnější tulipánovou horečku.

Všichni najednou po těchto nádherných a pronikavě vonících květinách toužili a tulipány se brzy staly symbolem společenského statusu. Nákup každé cibulky ověřoval notář a platily se za ni horentní sumy. Dle dobových zápisů stály tři cibulky stejně jako dům v centru města. Spekulanti skupovali celé záhony, aniž by tušili, co na nich (a zda vůbec) vyroste, a lidé do tulipánů často investovali celý svůj majetek. A to se mnohým stalo osudným.

Brzy se totiž ukázalo, že tulipány vůbec nejsou tak vzácné, jak si všichni zprvu mysleli, a že jejich rozmnožování vůbec není problém. Takže jak rychle zájem o ně vzrostl, tak roku 1637 zmizel. Díky tomu si však Holanďani uvědomili, jak skvělé přírodní podmínky jim jejich země skýtá, a z květinářství vytvořili významné hospodářské odvětví. Jen tulipánových cibulek se ročně v celé zemi zasadí miliardy.

Vrcholem květinové sezony je pak průvod květinových vozů, tzv. Bluemencorso. Koná se každý rok koncem dubna a na čtyřicet kilometrů dlouhou trasu mezi Noordwijkem a Haarlemem vyráží asi čtyřicet vozů, nádherně zdobených květinovými motivy.

Sýry

Historie výroby sýrů je s Holandskem spjatá daleko déle než kytky či větrné mlýny. Archeologové prokázali, že sýr se tu jedl už před více než 3 500 lety a ze stejné doby pocházejí i nejstarší dochované nádoby na jeho výrobu. Dnes se tu produkuje skoro sedm set tisíc tun sýru ročně, přičemž většina míří do světa. Přestože tady najdete nespočet typů, jednoznačně jim vévodí dva: eidam a gouda.

Český název eidam vychází z pojmenování malého městečka na sever od Amsterdamu Edam. Jedná se o sušší slaný polotvrdý sýr se 40 až 45 % obsahu tuku, který je již tradičně obalený v parafínu červené barvy. Původně se vyráběl ve formě koulí o váze 1,7 kg, které dnes připomínají jen maličká balení Baby Edam. V současné době však převažuje tvar v podobě hranolu, který se dodává na trh o váze 12 kg, a obchodníci z něj na přání zákazníka odkrojují.

Na místo svého vzniku svým pojmenováním odkazuje také gouda. Kromě městečka Gouda se dodnes prodává na trzích v Alkmaaru či Hovenu a barva jejího obalu závisí především na stáří sýra (čím starší, tím tmavší). Klasický bochník váží 13,5 kg, ale v obchodech je možné koupit i menší s různou délkou zrání, množstvím tuku, ale i s různými přísadami, nad nimiž občas zůstává rozum stát. Každý si jistě umí představit sýr s česnekem, bylinkami, pepřem či např. s římským kmínem, ale většinu asi zarazí kombinace s medem, kokosem, levandulí, či dokonce s rumem.

sýry, Nizozemsko

Chcete-li si pochutnat na skvělém holandském sýru, vyhněte se supermarketům i trhům pro turisty a při cestě nizozemským venkovem se zastavte v kaasboerderij. Většinou tu budete mít možnost i nahlédnout na proces výroby od nalití mléka do nádob, přes přidávání bakterií, sířidla až po pěchování „tvarohu“ do forem, v nichž sýr dostává svůj tvar.

Pak už jen závisí na vašich preferencích, který sýr si vyberete. A při nerozhodnosti se nemusíte bát, že by vám nevydržel cestu domů. Vždyť holandští námořníci si jej od 14. do 18. století vozili na své dlouhé plavby.

A ještě jedna rada: ochutnáváte-li rádi nové věci, zkuste sýr zkombinovat s některou marmeládou, hořčicí či chutney, kterých v sýrárnách nejdete nespočet.

Herinky

Podíváte-li se do slovníku spisovné češtiny, slovo herinek nenajdete. Jedná se vlastně o rybu clupea harengus, tedy sledě obecného, jehož sezona trvá každý rok šest týdnů a vrcholí v květnu. Začíná aukcí prvního herinka, kde velká část zisku jde na charitativní účely. Během roku jich Nizozemci spořádají kolem sta milionů.

V Česku můžeme sledě koupit v mnoha podobách: z obchodu známe zavináče, pečenáče, uzenáče, ale i slanečky či matjesové filety. Jedná se o stejnou rybu, jen jinak zpracovanou.
Co jsou to ale herinky?
Po vylovení je ryba zbavena páteře, hlavy a vnitřností a naložená do slaného nálevu. A to je vše!
Nic složitého na tom není, a přece si tato dobrota získala světový ohlas, přičemž největší vývoz směřuje do Německa a Belgie.

Nizozemsko obecne, herinek

Herinky si koupíte v červeno-modro-bílých stáncích po celém Holandsku. Chcete-li si je vychutnat tradičním způsobem, uchopte rybu pravou rukou za ocasní ploutev, zakloňte hlavu a celou ji vložte do úst.

Dnes však již jsou spíše ryby nakrájené na kousky připravené na papírovém tácku s drobnou oblohou z cibule a naložených okurek. Koupit si jej můžete i v nasládlé bagetě, která ovšem tu správnou chuť herinka potlačí.

Diamanty

Žádným větším městem Nizozemska se nedá projít, aniž byste nenarazili na zářící výkladní skříně klenotnictví, kterým dominují dech beroucí diamanty. Někde lze dokonce navštívit brusírny a seznámit se s dějinami zpracování této krystalické formy uhlíku.
Nizozemsko obecne, diamand

Historie broušení nejtvrdšího přírodního nerostu začíná v 15. století. Tehdy Belgičan Lodewyjk van Bercken vytvořil stroj, jehož principem bylo zpracování diamantů právě diamantem. Až o století později pak Willem Vermaet založil první dílnu v Amsterdamu, čímž odstartoval velký boom, který skončil až s hospodářskou krizí v roce 1929. I po jejím skončení se práce brusičů věnovaly tisíce především španělských Židů. Jejich životy však z větší části ukončila druhá světová válka.
I tak v Amsterdamu existuje několik věhlasných brusíren. Nejstarší z nich je společnost Van Moppes Diamonds, která funguje už od roku 1828. Právě ona jako jediná má i vlastní slévárnu zlata.

Jen o dvanáct let je mladší Royal Coster Diamonds, kde byl zpracován jeden z největších diamantů světa Koh-I-Noor, jež je umístěn v kolekci britských korunovačních klenotů na koruně Královny matky.

V obou vás rádi nechají nakouknout na práci svých brusičů a vysvětlí vám, jak se určuje cena diamantů. V ní se totiž odráží čtyři kategorie, které bývají označovány jako 4C. Jedná se o hmotnost kamene, udávanou v karátech, barvu, kdy je oceňovaná především bílá. Třetí hledisko se nazývá jasnost a zkoumá, zda drahokam neobsahuje nečistoty, jako jsou vzduchové bubliny či nezkrystalizovaný uhlík. Posledním faktorem, i když je pro laika nejsnáze identifikovatelný, je typ výbrusu.

Ten lze najít v mnoha formách. Vidět můžete čtyřhranný princess, čtvercový smaragd, ale i srdce či kapku. Klasikou však stále zůstává kruhový briliant s 57 fasetami. Ten vytvořil roku 1919 pomocí vzorců a složitých rovnic matematik Marcel Tolkowsky tak, aby se v něm ideálně odráželo světlo v celém spektru barev.



Zvažujete školní zájezd do Holandska? Podívejte se na vzorový program, který Vám samozřejmě rádi upravíme podle Vašich požadavků.

Na cestách za poznáním se na Vás těší
cestovní kancelář PRO TRAVEL - specialista na školní zájezdy

Vloženo: 6.1.2020

Líbil se Vám článek? Rádi Vás budeme informovat o dalších.

Nechte si posílat novinky na Váš e-mail:

ZájezdyProŠkoly.cz
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ACCKA ATECR Certifikát CSKS BritAgent E-lerning
POPULÁRNÍ ZÁJEZDY
POPULÁRNÍ ZÁJEZDY
X !!! AKCE 30 !!!

Ve vybraných termínech Vám nabízíme možnost zrušit zájezd zcela bezplatně až 30 dní před zájezdem!

Podívejte se na přehled termínů.

Nabídka platí pro celou skupinu, ne pro jednotlivce. Jiné podmínky nemáme!

Termínů je zatím dost, ale budou ubývat, tak neváhejte. Těšíme se na Vaše dotazy:)