Oblíbené zájezdy

Den svatého Jiří

Den svatého Jiří = Světový den knihy

William Shakespeare a Miguel de Cervantes Saavedra. Víte, co mají tito světoznámí spisovatelé společného? Oba žili a tvořili ve stejné době (konec 16. a začátek 17. století) a v jejich rodných zemích neexistuje snad člověk, který by neznal alespoň jedno jejich dílo. Spojuje je i datum 23.4.1616, které je uvedeno u obou spisovatelů jako datum jejich úmrtí. Nabízí se tedy říci, že oba zemřeli ve stejný den, ale to není tak docela pravda. Cervantes zemřel již 22.4.1616, ale podle tehdejšího zvyku byl za mrtvého prohlášen až o den později. Shakespeare sice zemřel 23.4.1616 (v den svých 52. narozenin), ale v Anglii v té době platil juliánský kalendář (zatímco ve Španělsku se již používal gregoriánský kalendář, který používáme dodnes), takže anglický dramatik ve skutečnosti umřel o 10 dní později než jeho španělský kolega.

Williama Shakespeare není třeba představovat. Miguel de Cervantes je pravděpodobně nejznámější španělský spisovatel, jehož nejslavnější román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha je kniha, která byla po Bibli přeložena do nejvíce jazyků. Oblíbenost Cervantese mezi Španěly je tak veliká, že jeho podobiznu naleznete i na španělských euromincích v hodnotě 10, 20 a 50 centů.

Shakespeare´s House, Stratford-upon-Avon, Anglie
Shakespeare´s House, Stratford-upon-Avon, Anglie

Světový den knihy a autorského práva

Datum 23. dubna bylo v roce 1995 na 28. zasedání organizace UNESCO v Paříži ustanoveno jako Světový den knihy a autorského práva. Toto datum bylo vybráno právě pro svou spojitost s velikány světové literatury, Shakespearem a Cervantesem. Prvotní nápad slavit den knihy právě 23. dubna pochází ze španělského Katalánska, neboť již v roce 1923 začali katalánští knihkupci spojovat propagaci knih a četby s datem úmrtí oblíbeného španělského spisovatele, Miguela de Cervantese.

Od roku 1995 se Světový den knihy slaví pravidelně ve více než 100 zemích všech kontinentů. V roce 2001 se začalo vyhlašovat i hlavní město světové knihy (World Book Capital City), ve kterém se po dobu jednoho roku konají různé akce související s podporou čtení a psaní knih. V roce 2018 jsou hlavním městem knihy řecké Athény. V minulých letech mezi hlavní města knihy patřila například města Madrid, Alexandrie, Nové Dillí, Montreal, Turín, Amsterdam, Bejrút, Buenos Aires nebo Wroclaw.

Ve Velké Británii se světový den knihy každoročně slaví první čtvrtek v březnu, protože 23. duben je věnován Dnu svatého Jiří, patronu Anglie. Přesto však nezávislá charitativní organizace The Reading Agency pořádá 23. dubna každoročně akci nazvanou World Book Night, během které jsou knihy věnovány za účelem podpory čtení různým organizacím, např. věznicím, knihovnám, kolejím nebo nemocnicím.

Ve Španělsku se ve Světový den knihy vyhlašují Ceny Miguela de Cervanta, což je ocenění krále Španělského království pro španělsky píšící spisovatele. Předávání cen se koná na univerzitě ve městě Alcalá de Henares. Ceny jsou předávány již od roku 1976 a vítěz si odnáší finanční odměnu ve výši 125 000 eur. V tento den probíhá také čtenářský maraton, při kterém se čte (jak jinak než) Cervantesův román o rytíři smutné postavy Donu Quijotovi.

Svatý Jiří - patron nejen Anglie a Katalánska

23. duben není jen Světový den knihy a datum úmrtí slavných spisovatelů, ale připadá na něj právě i den zasvěcený svatému Jiří. Při pohledu do kalendáře si možná říkáte, že jsme se spletli a snažíme se vám něco nalhat, ale vše má své vysvětlení. Svátek svatého Jiří se sice v České republice slaví 24. dubna, ale v mnoha zemích se slaví již 23. dubna. Právě 23. dubna v roce 303 byl totiž tento římský voják popraven za zradu.

Svatý Jiří se narodil do rodiny křesťanů někdy kolem roku 270 n. l. v oblasti dnešního Turecka a po vzoru svého otce po dovršení dospělosti vstoupil do armády. Jelikož byl dobrým vojákem, tak postupně stoupal na profesním žebříčku výše, až se nakonec stal členem osobní stráže římského císaře Diokleciána. V roce 303 vydal Dioklecián edikty, které umožňovaly pronásledování a útisk křesťanů v celé Římské říši. Jiřímu, jako členovi armády, bylo nařízeno se účastnit „honu“ na křesťany. Jiří se však místo toho přiznal ke své křesťanské víře a kritizoval Diokleciánovo nařízení. Rozzlobený císař nechal Jiřího mučit za zradu a následně nařídil jeho popravu. Jiří byl pohřben v rodném městě své matky, v Lýdii (dnešní Lod v Izraeli), a brzy mu začali k jeho hrobu chodit křesťané vzdávat úctu jako mučedníkovi. Svatý Jiří je patronem rytířských řádů, vojáků, rolníků a skautů, ale i několika zemí, např. Anglie, Gruzie, Malty nebo španělského Katalánska a Aragonie.

Legenda o Jiřím a drakovi

Svatý Jiří bývá také nazýván drakobijcem a často je zobrazován na bílém koni s kopím v ruce, jak zabíjí draka. Legenda o Jiřím a drakovi byla do Evropy přinesena z východu vojáky z křížových výprav během 12. století. Nejznámější verze vypráví, že se u pramene zásobujícího pitnou vodou jedno město v Libyi (název města se v různých verzích legendy liší) usadil drak. Aby se obyvatelé města každý den dostali k prameni, museli draka vylákat z hnízda. K odlákání drakovy pozornosti sloužily jako oběti nejprve 2 ovce. Počet ovcí se však začal snižovat, tak se jedna ovce nahradila lidskou obětí, kterou určil los. Jednoho dne los padl na královu dceru. Ačkoliv král prosil o milost a nabízel všechno své zlato tomu, kdo by se obětoval místo jeho dcery, byla princezna poslána k drakovi. V tu chvíli projížděl kolem města Jiří, který se drakovi postavil a princeznu zachránil. Rytíř draka vážně zranil a poté ho odvlekl do města, čímž vyděsil všechny obyvatele. Jiří se nabídl, že draka zabije, pokud se obyvatelé města vzdají pohanství, přijmou křesťanství a nechají se pokřtít. Celé město souhlasilo a Jiří usekl drakovi hlavu svým mečem. Na místě, kam se rozlila drakova krev, vyrostla rudá růže, kterou rytíř daroval princezně. Král nechal na místě, kde byla nestvůra zabita, postavit kostel zasvěcený Panně Marii a pramen, který vytékal z oltáře, prý vyléčil všechny nemoci.

Den svatého Jiří v Anglii

Svátek svatého Jiří se slaví v různých zemích, obzvláště v těch, jejichž je patronem. V Anglii se ale ozývají hlasy, které volají po změně patrona země. Hlavním důvodem nespokojenosti s patronátem svatého Jiří je fakt, že tento svatý nemá nic společného s Anglií. Odpůrci svatého Jiřího navrhují jeho výměnu za svatého Edmunda, který byl původním patronem Anglie, ale před 400 lety, za doby vlády Tudorovců, jej nahradil právě svatý Jiří.

Popularita kultu svatého Jiří v Anglii začala v době křižáckých výprav, a ještě více vzrostla během stoleté války. V r. 1348 založil král Edward III. rytířský řád zvaný Podvazkový řád, který má své sídlo v kapli sv. Jiří na Windsor Castle a v jehož znaku je vyobrazen kříž sv. Jiří. Mimochodem, jako přesné datum vzniku Podvazkového řádu se uvádí 23. duben čili svátek svatého Jiří.

Windsor Castle, Anglie
Windsor Castle, Anglie

V Anglii patřil svátek sv. Jiří k nejvýznamnějším svátkům od počátku 15. století. Tradice oslav dne svatého Jiří postupně zanikala po sloučení Anglie a Skotska v roce 1707. Přesto se do dnešních dní dochovaly tradice, které jsou se svátkem patrona Anglie spojeny. V den svatého Jiří bývá zvykem vyvěsit vlajku Anglie, kterou tvoří červený kříž svatého Jiřího na bílém pozadí, a jíst tradiční anglická jídla. Dříve lidé v tento den nosili červenou růži zastrčenou v jedné klopě, ale od tohoto zvyku se již ustupuje.

V Salisbury se u příležitosti svátku svatého Jiří konají každoroční oslavy, jejichž původ sahá až do 13. století. Na počátku oslav návštěvníci uvidí znázornění epické bitvy Jiřího s drakem, na které naváže procesí v dobových kostýmech. Oslavy probíhají po celé Anglii, např. na londýnském Trafalgarském náměstí se fontány zbarvují do červené a bílé barvy a můžete si zde pochutnat na tradičních anglických pokrmech a nápojích.

Oslavy svátku svatého Jiří ve španělském pojetí

Svatý Jiří je také patron bývalého Aragonského království a 23. duben je národním dnem Aragonie. Na stejný den připadá i připomínka bitvy u Alcorazu, která se odehrála v roce 1096 a během které bylo město Huesca dobyto aragonskou armádou. Křesťanská armáda začala město obléhat již v roce 1094. Ve stejném roce byl zabit i aragonský král Sancho Ramírez, který byl při obhlídce hradeb zabit šípem. Jeho syn Petr I. pokračoval na přání svého otce v obléhání Huescy a u nedalekého Alcorazu porazil maurské vojsko přicházející ze Zaragozy. Podle legendy byl boj krutý a obtížný a pro vojsko Petra I. se nevyvíjel dobře, ale křesťané plně důvěřovali Bohu, že vyjdou vítězně z této strašlivé bitvy. Bůh seslal vojsku na pomoc svatého Jiřího, který sestoupil z nebe na svém koni a nesl kříž. Vojáci, kteří viděli boží znamení, sesbírali zbytky svých sil a vrátili do boje. Maurové, kteří nechápali, co se stalo, byli poraženi. Půl roku po této bitvě dobyla vojska Petra I. město Huesca. Na oslavu vítězství byl kříž svatého Jiřího použit ve znaku Huescy a dodnes jej můžeme vidět ve znaku Aragonie.

Basílica de Nuestra Señora del Pilar, Zaragoza, Španělsko
Basílica de Nuestra Señora del Pilar, Zaragoza, Španělsko

Oslavy svátku svatého Jiřího se konají po celé Aragonii. V ulicích měst a vesnic jsou k vidění různá hudební a kulturní představení, ale také sportovní přehlídky. V hlavním městě Aragonie, v Zaragoze, se na náměstí Plaza de Aragón vytváří za pomoci obyvatel vlajka této autonomní oblasti z květin.

V Katalánsku je svátek svatého Jiří znám také jako Den knihy a růže (El Día del Libro y de la Rosa). Jedná se vlastně o katalánskou podobu dne svatého Valentýna. Jelikož je legenda o Jiřím a drakovi v Katalánsku velmi populární (Katalánci si ji dokonce umístili do malé vesničky Montblanc ležící jihozápadně od Barcelony), tak chlapci a muži tento den obdarovávají dívky a ženy rudými růžemi, stejně jako Jiří obdaroval princeznu. Něžné pohlaví naopak daruje svému protějšku knihu jako připomínku výročí úmrtí dvou velkých evropských spisovatelů, Shakespeara a Cervantese. Každoročně se v Katalánsku na tento den prodají miliony rudých růží a statisíce knih (ty lze dokonce pořídit se speciální „sváteční“ slevou 10 %). Muži věnují růži každé ženě ve svém okolí, tj. své manželce, milence, matce, sestře i kolegyni. Každý muž prý průměrně 23. dubna koupí a daruje 10 růží. Celkově se v tento den prodá více než 6 milionů květin a 1,5 milionů knih.

Kromě toho, že je svatý Jiří patronem Katalánska, je také patronem jeho hlavního města, Barcelony. Pokud se v den svátku svatého Jiří budete procházet po známé ulici La Rambla, snad na každém kroku uvidíte stánek s růžemi a v mnoha knihkupectvích se budete moci zúčastnit autorských čtení různých spisovatelů. Pokud navštívíte Barrio Gótico (v katalánštině Barri Gòtic), tak naleznete zobrazení svatého Jiřího na mnoha místech - ať už to jsou sochy, obrazy nebo fontány. Barcelonská vlajka v sobě kombinuje kříž svatého Jiří s vlajkou Katalánska. Odkaz na legendu o svatém Jiřím nalezneme i v dílech slavného katalánského architekta Antoni Gaudího. Podle Gaudího slov tvoří Casa Batlló odkaz na legendu o Jiřím a drakovi - samotný dům je tělo draka, střecha je hřbet nestvůry a balkony ve tvaru lebek a kostí mají připomínat ostatky těl lidí, které drak sežral. Navštívíte-li barcelonský Parc Güell, tak si určitě všimnete sochy uprostřed schodiště naproti hlavnímu vchodu do parku. Často se setkáte s tvrzením, že je to socha salamandra, ale jedna z teorií říká, že je to socha draka. Verze, že se jedná o draka, by více odpovídala tomu, že Gaudí byl velký vlastenec a milovník Katalánska a Barcelony, nad kterými drží patronát svatý Jiří, který zlého draka porazil.

Park Güell, Barcelona, Španělsko
Park Güell, Barcelona, Španělsko

Ve španělském městě Alcoi v autonomní oblasti Alicante se oslavy Dne svatého Jiří nesou ve znamení díkuvzdání za pomoc, kterou svatý Jiří poskytl křesťanským jednotkám, které bojovaly proti muslimům obléhajícím město. Podle legendy se Maurové pokusily znovuobsadit město poté, co ho král Jakub I. Aragonský osvobodil od jejich nadvlády. Když se Maurové chystali město napadnout, tak se zázračně zjevil svatý Jiří a vyděšení Maurové byli poraženi. V rámci oslav se obyvatelé převléknou do středověkých kostýmů a vytvoří dvě „armády“ - Maury a křesťany. Přes město projde procesí, na jehož konci si armády zopakují předání města křesťanům.

Závěr

Zmínili jsme se, že svátek svatého Jiří se v České republice slaví o den později než v jiných zemích. Asi se ptáte proč? 23. dubna má u nás jmeniny svatý Vojtěch, druhý pražský biskup, který pocházel z rodu Slavníkovců a který byl 23. dubna roku 997 zavražděn během své misie do Pruska. S ohledem na svátek sv. Vojtěcha se tak památka sv. Jiří v České republice slaví o den později.

Na cestách po zajímavostech Evropy se na Vás těší
cestovní kancelář PRO TRAVEL - specialista na školní zájezdy

Autor: Štěpánka Lorencová, 26.4.2018

Líbil se Vám článek? Rádi Vás budeme informovat o dalších.

Nechte si posílat novinky na Váš e-mail:

ZájezdyProŠkoly.cz
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ACCKA ATECR Certifikát CSKS BritAgent E-lerning
POPULÁRNÍ ZÁJEZDY
POPULÁRNÍ ZÁJEZDY