Oblíbené zájezdy

České památky UNESCO

Česká republika se může pyšnit nespočtem památek, architektonických skvostů i nádhernou krajinou, která umí vzít za srdce. Čtrnáct zcela různorodých míst se dokonce dostalo na prestižní seznam světového bohatství UNESCO.
Než se ale společně vydáme na prohlídku těch, kterým se to v České republice podařilo, zkuste se trošku zamyslet, a ještě než budete pokračovat ve čtení, vyzkoušejte sami sebe. Kolik z českých památek z tohoto seznamu UNESCO vyjmenujete?

Co je to vlastně UNESCO?

Tato agentura, spadající pod Organizaci spojených národů, byla založena 16. listopadu 1945. Její běžně používaný název je zkratka pro United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. Vznikla za účelem podpory míru a světové bezpečnosti skrze (jak název napovídá) vzdělávání, vědu a kulturu a v současné době sdružuje sto devadesát tři zemí.
Roku 1975 vstoupila v platnost Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a zároveň byl založený Seznam světového dědictví. Češi, tehdy pod hlavičkou Československé federativní republiky, k ní přistoupili roku 1990.
Zapsání každé z položek na tento seznam je velmi prestižní událostí. Vztahuje se k tomu množství procedurální pravidel, dlouhé roky příprav a zájemci musí projít složitým řízením a rozhodováním. I přesto se o to snaží každý rok množství nádherných lokalit z celého světa.

Tři první (Praha, Český Krumlov, Telč)

Jako první byly na tento seznam v rámci České republiky zapsány roku 1992 hned tři celky. Nikoho asi nepřekvapí, že mezi ně patří historické centrum Prahy, kde se prolínají architektonické slohy mnoha staletí. V roce 2010 byl zápis rozšířen i o unikátní přírodně historické dílo, kterým je zámecký park v Průhonicích.

Ceska republika Prague, Staromestske namesti


Po krátkém zamyšlení by většina z nás patrně odhadla, že zároveň s Prahou bylo na seznam zařazeno i historické jádro Českého Krumlova. Název tohoto města pochází z německého Krumme Aue, tedy křivý břeh. Právě toto označení se nejlépe hodí na meandry Vltavy, které ve 12. století získal od Přemyslovců Vítek z Prčice. Později pak připadlo krumlovské panství jedné z větví Vítkovců, Rožmberkům, kteří si místní hrad zvolili jako hlavní rodové sídlo. S dějinami města jsou však spojeny i další významné šlechtické rody, jako např. Habsburkové či Schwarzenbergové.

Malebné centrum Českého Krumlova se pyšní architektonickými skvosty, zachovanými až ze 13. století. Vedle sebe tu lze najít gotické, renesanční i barokní stavby, které jsou spojené úzkými uličkami v okouzlující celek. Nad historickým jádrem se vypíná druhý největší hradní komplex v České republice. Hrad a zámek obklopuje zámecký park ve stylu pozdního baroka, v němž se nachází i proslulé unikátní divadlo s otáčivým hledištěm.

Ekonomická stagnace 18. a 19. století z dnešního pohledu městu paradoxně pomohla, neboť místní neměli prostředky na velké rekonstrukce a přestavby, a Český Krumlov si tak zachoval svou původní historickou podobu.

Ceska republika Cesky Krumlov


Do trojlístku prvních českých zápisů patří také moravské město Telč, ležící asi pětadvacet kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Dle pověstí tu roku 1099 postavil moravský kníže Otta II. po vítězství nad Břetislavem kapli, která se později změnila v kostel, kolem nějž začala růst osada.

Ve 14. století připadla Telč Vítkovcům, ale k největšímu rozmachu zde došlo až o dvě století později za vlády Zachariáše z Hradce a jeho manželky Kateřiny z Valdštejna. Tento osvícený a stejně tak bohatý velmož přestavěl původní gotický hrad a povolal řemeslníky z Itálie na stavbu nového renesančního zámku. Jejich služby poté využili i místní měšťané, kteří si nechávali své gotické domy přestavět dle módy na zdobné budovy s výstavními štíty a podloubím.

Po smrti Zachariáše z Hradce a jeho ženy, jejichž majestátní náhrobky lze obdivovat v zámecké kapli Všech svatých, vyženil panství Vilém Slavata. (Ano, přesně ten, který proslul během pražské defenestrace roku 1618.) Město si však už navždy udrželo půvab, který mu byl předurčen v 16. století. Dodnes při vstupu z malebného náměstí ohromuje své návštěvníky zámek zdobným štukem a sgrafity, ale mnohé poklady se zachovaly i v interiéru.

Do souboru památek UNESCO patří i telčské Staré Město u Staroměstského rybníka, které vyrostlo okolo kostela Matky Boží.

Ceska republika Telc


Město stříbra (Kutná Hora)

Při procházce historií nemůžeme pominout ani Kutnou Horu. Její historické jádro s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci se na seznam světového dědictví dostalo roku 1995. Bohatství tzv. pokladnice českých králů, jak bylo Kutné Hoře díky těžbě stříbra přezdíváno, se odráží i na místních obytných domech, ať už ve stylu gotiky, renesance či baroka.

Ceska republika Kutna Hora

Dominanta města, chrám svaté Barbory, začala růst v polovině čtrnáctého století, ale když o dvě století později došlo v dolech stříbro, musela být stavba ukončena. Později na ni proběhly barokní změny a na přelomu 19. a 20. století byla opět regotizována. V interiéru mohou návštěvníci obdivovat bohatou žebrovou klenbu, ale i gotické fresky či renesanční kazatelnu.


Směrem na východ (Zelená hora)

V roce 1997 byla na seznam zařazena další unikátní stavba, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého. Najdeme ji u Žďáru nad Sázavou na místě nazvaném Zelená hora.

Podnět pro její výstavbu dal opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva. Tento obdivovatel Jana Nepomuckého oslovil architekta Jana Blažeje Santini-Aichela, který tu vytvořil své vrcholné dílo.

Ceska republika Zelena Hora

Od nápadu k započetí stavby vše proběhlo velmi rychle. Prvně byl vykácen les na pahorku, a místo tak mohlo být přejmenováno z dřívějšího Černý les na Zelenou horu. 13. srpna 1719 byly zahájeny výkopové práce a 16. května následujícího roku byl položen základní kámen.

Hrubá stavba byla dokončena o rok později a poutní kostel svatého Jana Nepomuckého se dočkal vysvěcení 27. záři 1722.
Symbolika spojená s tímto světcem se odráží v celé stavbě. Na svou dobu velmi neobvyklý půdorys pěticípé hvězdy vychází z legendy, která praví, že na místě, kde utonul Jan Nepomucký, se objevila koruna z pěti hvězd. Najít tu lze i pět vchodů, pět kaplí, pět oltářů, … Nepřehlédnutelný je i atribut tohoto svatého v podobě červeného jazyka, obklopeného kruhem plamenů.


Židovská čtvrť nedaleko baziliky (Třebíč)

Vydáme-li se ze Zelené hory asi padesát kilometrů směrem na jih, objevíme další skvost zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO. V Třebíči do něj patří areál bývalého benediktinského kláštera s bazilikou svatého Prokopa a zároveň i židovská čtvrť. Obojí bylo zapsáno roku 2013.

Trojlodní románsko-gotická bazilika, postavená kolem poloviny 13. století, byla zpočátku zasvěcená Panně Marii. Poté ale, co byla během obléhání roku 1468 poškozená, sloužila dvě stě let světským účelům a teprve po její opravě v 17. století se jejím patronem stal svatý Prokop. V interiéru lze obdivovat asi sedm set let starou kryptu, ale k obdivovaným mistrovským pracím tu patří především desetidílná kamenná kružba románské rozety.

Ceska republika Trebic

Dlouhá a bohatá historie třebíčské židovské čtvrti, která patří k nejzachovalejším v Evropě, sahá až do první poloviny 14. století. Patří k ní i židovský hřbitov na severním svahu kopce Hrádek, k němuž vede klikatá vozová cesta. Založen byl na počátku 17. století a se třemi tisíci kamennými náhrobky je jedním z největších a nejzachovalejších v České republice.

Samotná židovská čtvrť sestává ze 123 budov kolem úzkých uliček s mnoha průchody a prampouchy. Najdete tu mezi nimi radnici, školu, chudobinec, ale i dvě synagogy, které vypovídají o dějinách místních Židů. Ty však skončily s druhou světovou válkou, kdy tři sta místních obyvatel bylo deportováno do koncentračních táborů, odkud se vrátilo jen několik z nich.


Klenoty jižní Moravy (Lednicko-valtický areál)

Zůstaneme-li na Moravě, nemůžeme opomenout proslulý Lednicko-valtický areál. Na seznam UNESCO byl zapsán už roku 1996. Na necelých 300 km² založil na přelomu 18. a 19. století rod Lichtenštejnů přírodní park, inspirovaný anglickými parky, v němž se ukrývá řada drobných staveb. Vidět tu lze např. Janův Hrad, Lovecký zámeček, Minaret, kapli svatého Huberta, Apollonův chrám, Hraniční zámeček, ale třeba i třiadvacet metrů vysoký obelisk, který byl vztyčen jako připomínka míru uzavřeného roku 1798 mezi Rakouskem a Francií. Nádherná je i Bezručova alej z roku 1715.

Ceska republika Lednice

Žádný návštěvník nemůže vynechat prohlídku romantického zámku Lednice, který od poloviny 13. století do konfiskace roku 1945 patřil Lichtenštejnům. Jeho současnou novogotickou podobu určil architekt Jiří Wingelmüller, který se nechal inspirovat tudorovskou gotikou.


Zámek bohatých arcibiskupů (Kroměříž)

Během roku 1998 se na seznam dostal i zámek v Kroměříži s Podzámeckou a Květnou zahradou. Zámek byl vždy úzce spjatý s místním arcibiskupstvím, které bylo největším pozemkovým vlastníkem na Moravě. Arcibiskup se pyšnil titulem knížete a vlastnil mnohá privilegia, mezi něž spadala i ražba mincí. Nikoho tak asi nepřekvapí zdobnost a luxus jeho sídla.

Na zámku se nachází bohatě zdobené interiéry v dechberoucích sálech i úžasná obrazárna s díly malířů 15. až 18. století. Po švédských nájezdech v první polovině 17. století získala stavba podobu raného baroka. Roku 1752 však zámek vyhořel a po rekonstrukci, trvající dvacet let, převládlo pozdní baroko a rokoko. To, že se jednalo o opravdu významné místo, dokládá i fakt, že tu v letech 1848 až 1849 zasedal ústavodárný říšský sněm a 25. a 26. srpna 1888 se tady setkal rakouský císař František Josef I. s ruským carem Alexandrem III.

Ceska republika Kromeriz, Flower garden

Podzámecká zahrada, která je součástí zápisu, sloužila od roku 1509 pro potřeby zámecké kuchyně, neboť se tu kromě květin pěstovala především zelenina. V 17. století se však přeměnila na zdobnou barokní zahradu a o dvě stě let později z ní vznikl tehdy módní stylový krajinný park. Dnes v něm můžeme obdivovat přes dvě stě stromů z Evropy, Ameriky a Asie.

Květnou zahradu založil ve 2. polovině 17. století biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Dodnes si zachovala svou přísně geometrickou podobu. Nikdo z jejích návštěvníků nevynechá průchod bludištěm a obdivovat tu lze i nádherné fontány, jako jsou např. Lví kašna či kašna Tritonů.


Sloup s tajnou chodbou (Olomouc)

K další významné položce na seznamu UNESCO je to jen necelých padesát kilometrů. Monumentální Sloup Nejsvětější Trojice vévodí centru Olomouce, i když dle plánů měl stát na jiném místě.

Stavitel Václav Render však jeho původní umístění na Dolním náměstí nepovažoval za dostatečně reprezentativní, a tak prosadil myšlenku sloup nejen přesunout na vedlejší Horní náměstí, ale zároveň jej i rozšířit. Stavět se začalo roku 1716 a většina z architektů, kteří stavbu vedli, se nedočkala jeho vysvěcení. K tomu došlo až 9. září 1754 za přítomnosti císařovny Marie Terezie.

Všichni, kdo se na něm podíleli, byli občané Olomouce, takže dílo bylo nejenom vyjádřením vděčnosti za ukončení morové epidemie na Moravě a oslavou katolické církve, ale zároveň i projevem patriotismu a hrdosti místních.

Nejvyšší sousoší v České republice, dosahující výšky pětatřiceti metrů, je zároveň největším seskupením barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě. Dominují mu pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice, ale vidět tu lze např. i Ježíše Krista, archanděla Gabriela, Cyrila a Metoděje, svatého Jana Nepomuckého, svatého Vojtěcha a dvanáct apoštolů.

Uvnitř sloupu se dokonce nachází malá kaple s akustikou uzpůsobenou tak, aby bylo kázání slyšet i ven na náměstí. V její podlaze lze vidět vstup do chodby, která vedla do bývalé olomoucké pevnosti.

Ceska republika Olomouc


Závan moderní architektury (Brno)

Nejmodernější z českých památek, Vila Tugendhat, se na seznam UNESCO dostala v roce 2001. Vilu si nechali postavit manželé Tugendhatovi v brněnské čtvrti Černá Pole v letech 1929 až 1930. Jako architekta oslovili Ludwiga van der Rohe, který tu vytvořil jednu ze svých nejvýznamnějších staveb, která určila nová pravidla moderního bydlení.

Zcela převratný byl celistvý obytný prostor, zdobený unikátní onyxovou stěnou, ale i nový princip nosného ocelového skeletonu či technická vychytávka v podobě oken, která je možné zcela spustit do podlahy, a tak prolnout interiér se zahradou. Přírodní materiály sem byly dovezeny z celého světa a architekt navrhl i veškerý nábytek. Tříúrovňová funkcionalistická vila ale při pohledu z ulice skrývá svoji mohutnost, neboť vypadá jako řadový domek.

Manželé Tugendhatovi si však vysněného bydlení moc neužili. Jako Židé byli roku 1938 nuceni emigrovat do Švýcarska, kam také odvezli velkou část vybavení domu. O rok později vilu zabavilo gestapo a po válce sloužila k mnohým účelům, ať už šlo o soukromou školu gymnastiky či rehabilitační ústav pro děti.

Až teprve roku 1969 se brněnský unikát dostal na Státní seznam kulturních památek. Vila však chátrala i nadále, a tak letech 2010 až 2012 musela projít rozsáhlou rekonstrukcí.


Selské baroko (Holašovice)

Zcela jiný charakter nese další z památek UNESCO (1998), vesnická památková rezervace Holašovice. Najdeme ji v Jihočeském kraji asi patnáct kilometrů západně od Českých Budějovic.

Ceska republika Holasovice

Ve 13. století ji založil klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě, který toto území dostal od krále Václava II. Kolem obdélníkové návsi vyrostl systém obytných stavení a sýpek, zahrnující třiadvacet památkově chráněných usedlostí s celkem sto dvaceti budovami.

Kromě statků mezi ně patří i např. kovárna, hostinec, kaplička, ale také dřevěná pístová studna. Za tzv. selským barokem, pro něž je typické zdobné štukované průčelí, je ideální vyrazit předposlední víkend v červenci, kdy se v Holašovicích konají Selské slavnosti. Obdivovat tu lze místní kroje, ale i umění řemeslníků a nakoupit je možné i na tradičním jarmarku.


Italský palác na východě Čech (Litomyšl)

Za dalším skvostem na seznamu UNESCO je nutné vyrazit do Pardubického kraje. Zámecký areál v Litomyšli pochází z druhé poloviny 16. století a zapsán byl už roku 1999.

Renesanční zámek italského typu si zachoval svou původní podobu s arkádami a sgrafity na fasádě, ale odráží se na něm i pozdně gotická přestavba ze století osmnáctého. Při prohlídce tady překvapí interiéry z doby baroka a klasicismu, včetně nádherného rodinného divadla.

Kromě zámku však do zápisu spadá i množství dalších staveb, jako jsou hospodářské prostory, renesanční pivovar, barokní jízdárna a konírna či empírový panský dvůr. Stavby navíc obklopuje francouzská barokní zahrada a anglický park z 19. století.

Ceska republika Litomysl


(Zatím) poslední zápisy

Poslední dva zápisy pocházejí z roku 2019.

Hornický region Erzgebirge/Krušnohorsko zahrnuje průmyslovou krajinu na hranicích německého Saska a severních Čech. Osm set let soustavné těžby a zpracování rud zformovalo unikátní krajinu, kterou tvoří dvaadvacet oblastí, z nichž se sedmnáct nachází na území Německa a pět spadá do českého Krušnohoří.

Od 12. do 20. století se tady těžilo stříbro, železo, cín, kobalt, měď, ale i uran, díky čemuž tu (především v 16. století) spatřilo světlo světa množství důležitých vynálezů a novátorských postupů v oblasti hornictví i hutnictví. Ty se pak rychle rozšířily nejen do Evropy, ale do celého světa.

Dnes zde lze najít množství připomínek bývalé těžby, ať už se jedná o komplexy hutí, důlní zařízení, báňské rybníky, haldy a mnohé další.

Ceska republika Krusne Hory


Poslední český zápis na seznamu světového dědictví je zcela jiného charakteru. V roce 2019 do něj byla zařazena i Krajina pro chov koní Kladruby. Koně tu jsou spojení už s osídlováním tohoto kraje. Název Kladruby, sestávající ze slov rubat a klády, objasňuje, že první obyvatelé tady vymýtili lesy, a právě tito dřevorubci používali koně ke stahování klád. Nově získané pozemky se však ukázaly nevhodné pro pěstování rostlin, neboť byly velmi podmáčené, a tak se začaly využívat jako pastviny.

V 15. století koupili toto panství Pernštejnové, kteří zde založili koňskou oboru. V tradici chovu koní pokračoval i Maxmilián II., který ji v polovině následujícího století dostal od českých stavů. Právě on tady vybudoval hřebčín, který dnes patří k nejstarším na světě, a začal chov kočárových koní pro císařský dvůr.

Dnes chová Národní hřebčín celkem asi pět set koní ve dvou barvách. Polovina z nich je umístěna přímo v Kladrubech a asi dvě stě padesát vraníků se chová ve Slatiňanech u Chrudimi. Zapsaný areál zahrnuje nejen hřebčín, ale i okolní pastviny, vodní kanály, císařský zámek, kostel či tři kilometry dlouhou lipovou alej.

Kladruby jsou domovem nejstaršího původního českého plemene, tedy koně starokladrubského. Vidět je lze např. u královského dvora ve Švédsku či Dánsku, ale jezdí na nich např. i policie v Pardubicích.

A dále...?

Na zápis na seznam světového dědictví dnes čeká dalších sedmnáct památek. Nezbývá než doufat, že místa jako Karlštejn, Luhačovice, Český ráj, Žatec či vysílač a hotel na Ještědu se brzy budou moc pyšnit tímto prestižním označením.

Zapomenout bychom neměli ani na sedm položek českého seznamu nehmotného dědictví. Patří k nim masopust, slovácký verbuňk, sokolnictví, jízda králů, loutkářství, modrotisk a foukané vánoční ozdoby. Ale o nich až zase někdy příště.



Na cestách za poznáním se na Vás těší
cestovní kancelář PRO TRAVEL - specialista na školní zájezdy

Vloženo: 28.2.2021

Líbil se Vám článek? Rádi Vás budeme informovat o dalších.

Nechte si posílat novinky na Váš e-mail:

ZájezdyProŠkoly.cz
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ACCKA ATECR Certifikát CSKS BritAgent E-lerning
POPULÁRNÍ ZÁJEZDY
POPULÁRNÍ ZÁJEZDY